442/1991 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 12.11.1991

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

442
VYHLÁŠKA
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ze dne 24. října 1991
o ukončování studia ve středních školách a učilištích
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky stanoví v dohodě s ministerstvem zdravotnictví České republiky podle § 25 odst. 7 a § 26 odst. 4 zákona č. 29/1984 Sb. o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb., a zákona č. 522/1990 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
Závěrečná zkouška v učebních oborech
§ 1
(1)
Závěrečná zkouška je komplexní odborná zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci nebo občané (dále jen „žáci“) osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami učebních oborů a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání.
(2)
Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia nebo úspěšné vykonání zkoušek z příslušných vyučovacích předmětů za všechny ročníky studia.1)
(3)
Závěrečná zkouška se koná v červnu.
(4)
Závěrečná zkouška se dělí na písemnou zkoušku, praktickou zkoušku a ústní zkoušku. Jednotlivé zkoušky se konají v pořadí: písemná zkouška, praktická zkouška a ústní zkouška.
(5)
Žáci se nezúčastňují vyučování v rozsahu tří vyučovacích dnů v termínech stanovených ředitelem střední školy, nebo ředitelem učiliště (dále jen „ředitel školy“). Tato doba je určena pro přípravu na vykonání závěrečné zkoušky.
§ 2
(1)
Pro písemnou zkoušku se stanoví 1 – 4 témata. Jsou-li stanovena 2 – 4 témata, žák si jedno téma zvolí. Písemná zkouška trvá nejdéle 300 minut.
(2)
V praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném učebním oboru. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u učebních oborů skupiny Umění, užité umění a rukodělná uměleckořemeslná výroba trvá 2 – 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška maximálně 7 hodin.
(3)
V ústní zkoušce se prověřují odborné znalosti potřebné k výkonu povolání. Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí téma grafické nebo písemné řešení, předseda zkušební komise může tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
§ 3
Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky
(1)
Klasifikaci žáka při závěrečné zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
(2)
Klasifikaci písemné zkoušky navrhují vyučující odborných předmětů ve spolupráci s mistrem odborné výchovy, členem zkušební komise.
(3)
Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky.
(4)
Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a)
prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky celkový průměr horší než 1,50,
b)
prospěl, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu horší než dostatečný,
c)
neprospěl, jestliže žák má u závěrečné zkoušky z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.
§ 4
Opravné zkoušky
(1)
Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z písemné zkoušky nebo praktické zkoušky nebo ústní zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, potom ze zkoušky, ve které neprospěl, koná opravnou zkoušku v měsíci září. Neprospěl-li žák při opravné zkoušce, může zkušební komise, na žádost žáka, povolit konání druhé opravné zkoušky. Tuto zkoušku žák koná v prosinci. Neprospěje-li žák ani u druhé opravné zkoušky, nebo nebyla-li mu druhá opravná zkouška povolena, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím roce v červnu, pokud o to zkušební komisi požádá.
(2)
Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z více než jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu stanoveném zkušební komisí.
(3)
Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.
Závěrečná zkouška ve studijních oborech nebo studiu s délkou kratší než čtyři roky
§ 5
(1)
Závěrečná zkouška je odborná zkouška; jejím účelem je zjistit, jak si žáci osvojili dovednosti a vědomosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání a odborných činností.
(2)
Podmínkou pro vykonání závěrečné zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia nebo úspěšné vykonání zkoušek z příslušných vyučovacích předmětů za všechny ročníky studia.1)
(3)
Závěrečná zkouška se koná v červnu.
(4)
Závěrečná zkouška se člení na praktickou zkoušku z odborných předmětů a teoretickou zkoušku z odborných předmětů. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikovatelné zkoušky. Praktickou zkoušku vykoná žák před teoretickou zkouškou. Pojetí závěrečné zkoušky, odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky, a obsah a formu praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch studijních oborech nebo studiu, kde je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů.
(5)
Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou; podle charakteru studijního oboru nebo studia může být součástí zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 20 – 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 – 20 minut, je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 10 minut. Zkouška trvá nejdéle 20 minut.
(6)
Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 3 – 5 témat, z nichž se pro skupinu žáků vylosuje jedno téma. Zkouška trvá nejdéle 240 minut.
(7)
Žáci se nezúčastňují vyučování v rozsahu tří vyučovacích dnů v termínech stanovených ředitelem školy. Tato doba je určena pro přípravu na vykonání závěrečné zkoušky.
§ 6
Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky
(1)
Klasifikaci žáka při závěrečné zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
(2)
Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.
(3)
Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a)
prospěl s vyznamenáním, jestliže nemá u závěrečné zkoušky celkový průměr horší než 1,50,
b)
prospěl, jestliže žák nemá u závěrečné zkoušky z jednotlivých zkoušek stupeň horší než dostatečný,
c)
neprospěl, jestliže žák má u závěrečné zkoušky nejméně z jedné zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.
§ 7
(1)
Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, pak ze zkoušky, ve které neprospěl, koná opravnou zkoušku v měsíci září. Neprospěl-li žák při opravné zkoušce, může zkušební komise, na žádost žáka, povolit konání druhé opravné zkoušky. Tuto zkoušku žák koná v prosinci. Neprospěje-li žák ani u druhé opravné zkoušky, nebo nebyla-li mu druhá opravná zkouška povolena, opakuje celou závěrečnou zkoušku v červnu příštího roku, pokud o to zkušební komisi požádá.
(2)
Jestliže byl žák při závěrečné zkoušce klasifikován z více než jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, opakuje celou závěrečnou zkoušku v příštím školním roce v termínu stanoveném zkušební komisí.
(3)
Celou závěrečnou zkoušku může žák opakovat pouze jednou.
ČÁST DRUHÁ
MATURITNÍ ZKOUŠKA
§ 8
(1)
Účelem maturitní zkoušky je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveného učebními plány a učebními osnovami a prověřit jejich připravenost pro výkon povolání nebo odborných činností nebo pro další studium.
(2)
Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia nebo úspěšné vykonání zkoušky z příslušného vyučovacího předmětu za všechny ročníky studia.1)
(3)
Maturitní zkoušky se konají nejdříve ve druhém úplném týdnu v květnu a ukončí se nejpozději 20. června. Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka (§ 11 odst. 1 až 3) a písemná složka zkoušky z matematiky v gymnasiích u studijních oborů se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se koná v dubnu. Termíny určí ředitel školy.
(4)
Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky.
§ 9
Maturitní zkouška ve středním odborném učilišti
(1)
Maturitní zkouška ve středním odborném učilišti se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z předmětu, který si žák zvolí (dále jen „volitelný předmět“), teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborného výcviku. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Praktickou zkoušku z odborného výcviku vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů.
(2)
Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury a praktické zkoušky z odborného výcviku. Volitelné předměty, odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, obsah a formu praktické zkoušky z odborného výcviku stanoví ředitel školy.
(3)
Maturitní zkouška z českého jazyka a literatury je komplexní zkouška; obsahuje písemnou práci a ústní ověření jazykových a literárních znalostí. Pro písemnou práci stanoví ředitel školy čtyři témata, z nichž si žák jedno téma zvolí. Vypracování písemné práce trvá nejdéle 240 minut. Výsledky písemné práce se žákům oznámí nejpozději před zahájením ústních zkoušek. Pro ústní ověření jazykových a literárních znalostí se stanoví 25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava trvá 15 minut a ústní ověření nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.
(4)
Pro jednotlivé zkoušky z volitelných předmětů a pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 25 – 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Pokud to vyžaduje charakter studijního oboru, může být součástí teoretické zkoušky z odborných předmětů grafické nebo písemné řešení úkolu. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkoušky z jednotlivých předmětů trvají nejdéle 15 minut.
(5)
V praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném studijním oboru. Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u studijních oborů skupiny Umění, užité umění a rukodělná uměleckořemeslná výroba trvá 2 – 4 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška maximálně 7 hodin. Ve studijních oborech pro absolventy tříletých učebních oborů se nekoná praktická zkouška z odborného výcviku.
§ 10
Maturitní zkouška v gymnáziu
(1)
Maturitní zkouška v gymnáziu obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka a zkoušku z dalších dvou volitelných předmětů. Žáci studijního oboru se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Žáci studijního oboru se speciálním zaměřením na programování konají maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z matematiky nebo programování a zkoušku z jednoho volitelného předmětu. Ředitel školy může v odůvodněných případech u studijního oboru se speciálním zaměřením na matematiku a fyziku v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky zkoušku z dalšího volitelného předmětu a u studijního oboru se speciálním zaměřením na programování v souladu se zaměřením vysoké školy, na níž se žák hlásí, povolit žáku místo zkoušky z matematiky nebo programování zkoušku z dalšího volitelného předmětu.
(2)
Žáci studijních oborů se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku vykonají písemnou složku zkoušky z matematiky po písemné práci z českého jazyka a literatury. Písemnou práci z českého jazyka a literatury a písemnou složku zkoušky z matematiky nelze konat ve dvou dnech následujících po sobě.
(3)
Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 3.
(4)
Zkouška z matematiky u speciálního zaměření na matematiku a speciálního zaměření na matematiku a fyziku má složku ústní a písemnou. Při písemné složce řeší žák dva určené příklady a dva příklady, které si ze souboru čtyř příkladů zvolí. Písemná složka zkoušky z matematiky trvá nejdéle 240 minut. Při ústní zkoušce si žák losuje jeden soubor ze zadaných 25 – 30 souborů témat. Příprava na ústní složku trvá 15 minut; je-li součástí řešení příkladu grafické znázornění, může tuto dobu předseda zkušební komise prodloužit o dalších 15 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
(5)
Volitelnými předměty maturitní zkoušky jsou další předměty podle příslušného zaměření studijního oboru zařazené v učebním plánu povinných a volitelných předmětů, pokud jejich celková hodinová dotace činí nejméně 4 hodiny s výjimkou cizích jazyků (§ 25 odst. 4). Z latiny, která se pro účely této vyhlášky nepovažuje za cizí jazyk, může žák konat maturitní zkoušku, pokud její celková hodinová dotace v učebních plánech činila nejméně 6 hodin, přičemž se mohou sčítat počty hodin předmětu povinného s počtem hodin předmětu volitelného nebo nepovinného. Žák může skládat maturitní zkoušku celkem pouze ze dvou cizích jazyků; tělesná výchova se zařazuje mezi volitelné maturitní předměty pouze ve sportovních školách a v zaměření studijního oboru na tělesnou výchovu. Volitelné předměty určí ředitel školy.
(6)
Zkouška z volitelných předmětů je vždy ústní. Pro jednotlivé zkoušky se stanoví 25 – 30 témat, z nichž si žák jeden soubor vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí souboru grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkoušky z jednotlivých předmětů trvají nejdéle 15 minut.
§ 11
Maturitní zkouška ve středních odborných školách
(1)
Maturitní zkouška ve středních odborných školách obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z volitelného předmětu, teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Teoretickou zkoušku z odborných předmětů lze členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky. Praktickou zkoušku z odborných předmětů vykoná žák před teoretickou zkouškou z odborných předmětů. Praktická zkouška z odborných předmětů se nekoná samostatně v těch studijních oborech, kde je stanovena jako součást teoretické zkoušky z odborných předmětů. Ve studijních oborech skupiny 63 Ekonomika a organizace, obchod a služby a ve studiu ve školách s vlastním studijním programem lze podle charakteru studijního oboru nebo studia nahradit jednu ze dvou teoretických zkoušek z odborných předmětů zkouškou z cizího jazyka.
(2)
Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 3.
(3)
Maturitní zkouška je ústní s výjimkou písemné práce z českého jazyka a literatury a praktické zkoušky z odborných předmětů. Ve studijních oborech skupiny 63 Ekonomika a organizace, obchod a služby a ve studiu ve školách s vlastním studijním programem může být součástí zkoušky z cizího jazyka písemná zkouška. Volitelné předměty a odborné předměty, jejichž učivo je obsahem teoretické zkoušky z odborných předmětů, stanoví ředitel školy (§ 25 odst. 1).
(4)
Pro jednotlivé zkoušky z volitelného předmětu a pro každou teoretickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví 25 – 30 témat; žák si jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí zkoušky grafické řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Každá zkouška trvá nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce 30 minut a zkouška trvá nejdéle 30 minut.
(5)
Pro praktickou zkoušku z odborných předmětů se stanoví podle charakteru studijního oboru nebo studia nejméně 3 a nejvíce 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku z odborných předmětů koná žák zpravidla 2 dny, maximálně 2 týdny podle charakteru studijního oboru nebo studia; v jednom dni trvá praktická zkouška z odborných předmětů nejdéle 7 hodin.
§ 12
Maturitní zkouška ve středních uměleckých školách
(1)
Maturitní zkouška ve středních uměleckých školách obsahuje zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka, zkoušku z dějin výtvarné kultury a zkoušku z vyučovacích odborných předmětů. Zkouška z vyučovacích odborných předmětů ve středních uměleckých školách se člení na praktickou zkoušku včetně ústní obhajoby zadaného tématu a na ústní zkoušku z odborných předmětů, podle charakteru studijního oboru.
(2)
Při maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 3.
(3)
Téma praktické zkoušky určí žákovi ředitel školy. Praktická zkouška trvá dva až čtyři týdny. Pro zkoušku z cizího jazyka, z dějin výtvarné kultury a pro zkoušku z odborných předmětů se stanoví 25 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 15 minut; je-li součástí témat grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise tuto dobu prodloužit o dalších 15 minut. Zkouška z odborných předmětů trvá nejdéle 20 minut.
§ 13
Maturitní zkouška v kvalifikačním pomaturitním studiu
Maturitní zkouška v kvalifikačním pomaturitním studiu je odbornou zkouškou. Skládá se z teoretické zkoušky z odborných předmětů a praktické zkoušky z odborných předmětů. Konání maturitní zkoušky se řídí ustanoveními § 8 odst. 1, 2 a 4 a příslušnými ustanoveními § 9 až 12 této vyhlášky podle druhu a typu střední školy, ve které se pomaturitní studium koná. Termíny konání maturitní zkoušky stanoví ředitel školy.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ POMATURITNÍ ZKOUŠKA
§ 14
(1)
Závěrečnou pomaturitní zkouškou se ukončuje zdokonalovací (inovační) pomaturitní studium. Závěrečná pomaturitní zkouška je odborná zkouška.
(2)
Závěrečná pomaturitní zkouška obsahuje teoretickou zkoušku z odborných předmětů a praktickou zkoušku z odborných předmětů. Pojetí a obsah závěrečné pomaturitní zkoušky stanoví ředitel školy podle ustanovení § 11 odst. 1.
(3)
Počet témat, dobu přípravy na jednotlivé zkoušky a dobu trvání zkoušky stanoví ředitel školy. Žák si téma vylosuje.
(4)
Termíny konání závěrečné pomaturitní zkoušky stanoví ředitel školy.
ČÁST ČTVRTÁ
ABSOLUTORIUM
§ 15
(1)
Absolutorium v konzervatoři je komplexní zkouška. Absolutorium ve studijních oborech specializačního pomaturitního studia ve středních školách je odborná zkouška.
(2)
Podmínkou pro vykonání absolutoria je úspěšné ukončení posledního ročníku studia příslušného studijního oboru v konzervatoři nebo ve studijních oborech specializačního pomaturitního studia ve středních školách.
(3)
Termíny konání absolutoria stanoví ředitel školy.
(4)
Před zahájením ústních zkoušek nebo praktických zkoušek se žáci nezúčastňují vyučování v rozsahu pěti vyučovacích dnů. Tato doba je určena pro přípravu k vykonání absolutoria.
§ 16
Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec
(1)
Absolutorium v konzervatoři pro obor tanec (dále jen „taneční konzervatoř“) ověřuje stupeň osvojení vědomostí a dovedností v rozsahu učiva stanoveném učebním plánem a učebními osnovami a úroveň připravenosti žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a umělecko-pedagogické činnosti. Skládá se ze zkoušky z českého jazyka a literatury, souhrnné zkoušky z odborných předmětů, souhrnné zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy a absolventského výkonu z hlavního oboru studia.
(2)
Při zkoušce z českého jazyka a literatury se postupuje podle § 9 odst. 3.
(3)
Téma absolventského výkonu z hlavního oboru určí žákovi pedagog hlavního oboru. Absolventský výkon z hlavního oboru může mít podobu veřejného vystoupení. Pro souhrnnou zkoušku z odborných předmětů a souhrnnou zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy se stanoví 25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke každé zkoušce trvá 30 minut. Zkouška trvá nejméně 20 minut.
§ 17
Absolutorium v konzervatoři pro obor hudba, zpěv a dramatické umění
(1)
Absolutorium v konzervatoři s hudebními, pěveckými a hudebně dramatickými obory ověřuje úroveň připravenosti žáka pro výkon konkrétní umělecké činnosti a umělecko-pedagogické přípravy. Skládá se z absolventského výkonu z hlavního oboru studia, zkoušky z cizího jazyka a rozhodne-li ředitel školy, ze souhrnné zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Vysvědčení o absolutoriu dále zahrnuje klasifikaci českého jazyka a literatury a odborných teoretických předmětů (dějin a teorie oborů). Výuka českého jazyka a literatury a odborných teoretických předmětů (dějin a teorie oborů) je ukončena podle učebního plánu v nižších ročnících. Klasifikace těchto předmětů je výsledkem komisionální zkoušky v příslušném ročníku.
(2)
Téma absolventského výkonu z hlavního oboru určí žákovi pedagog hlavního oboru. Absolventský výkon z hlavního oboru může mít podobu veřejného vystoupení. Pro zkoušku z cizího jazyka a souhrnnou zkoušku z umělecko-pedagogické přípravy se stanoví 25 – 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava ke zkoušce z cizího jazyka trvá 15 minut. Příprava k souhrnné zkoušce z umělecko-pedagogické přípravy trvá 30 minut, zkouška trvá nejdéle 20 minut.
§ 18
Absolutorium ve středních odborných školách
(1)
Absolutorium ve studijních oborech specializačního pomaturitního studia ověřuje vědomosti a dovednosti žáka získané speciální odbornou přípravou.
(2)
Absolutorium ve specializačním pomaturitním studiu se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby. Pojetí a obsah teoretické zkoušky z odborných předmětů stanoví ředitel školy. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů a pro zkoušku z cizího jazyka se stanoví 25 – 30 témat, z nichž si žák pro každou zkoušku jedno téma vylosuje. Téma absolventské práce určí žákovi ředitel školy. Příprava na jednotlivé zkoušky trvá 15 – 20 minut. Zkouška trvá nejvíce 20 minut, obhajoba absolventské práce nejdéle 30 minut.
§ 19
Nástavbové studium
Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou. Při organizaci a konání maturitní zkoušky se postupuje podle § 8 a podle § 9 a § 11 podle druhu střední školy, ve které žák studuje.
ČÁST PÁTÁ
§ 20
Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria
(1)
Klasifikace žáka při maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní zkoušce a absolutoriu na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním. Je-li součástí zkoušky písemná práce nebo písemná zkouška nebo není-li praktická zkouška z odborných předmětů klasifikována samostatně, přihlíží se v návrhu výsledného prospěchu zkoušky k jejich hodnocení. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
(2)
Do celkového hodnocení se započítává klasifikace z jednotlivých zkoušek.
(3)
Celkové hodnocení maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky a absolutoria provádí zkušební komise podle této stupnice:
a)
prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z jednotlivých zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný; ve středních uměleckých školách a v konzervatořích z praktické zkoušky nebo z absolventského výkonu z hlavního oboru studia stupeň prospěchu horší než výborný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria nesmí být horší než 1,50,
b)
prospěl, jestliže žák nemá u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z jednotlivých zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný,
c)
neprospěl, jestliže žák má u maturitní zkoušky nebo u závěrečné pomaturitní zkoušky nebo u absolutoria z některé zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný.
(4)
Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná dobrovolnou maturitní zkoušku (§ 25 odst. 3)
(5)
Celkové hodnocení maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.
§ 21
Opravné zkoušky
(1)
Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky z jedné zkoušky klasifikován stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce.
(2)
Jestliže byl žák u maturitní zkoušky nebo závěrečné pomaturitní zkoušky klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl u opravné zkoušky, opakuje celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku v příštím roce v termínu stanoveném ředitelem školy.
(3)
Písemná práce z českého jazyka a literatury, písemná zkouška z cizího jazyka (§ 11 odst. 1 a 3) nebo písemná složka zkoušky z matematiky u gymnasií se speciálním zaměřením na matematiku a speciálním zaměřením na matematiku a fyziku se v případě konání opravné zkoušky z předmětu opakuje pouze v tom případě, byla-li klasifikována stupněm nedostatečný.
(4)
Neprospěl-li žák u absolutoria při obhajobě absolventské práce, určí zkušební komise žákovi způsob jejího dopracování a termín obhajoby. Neprospěl-li žák na konzervatoři při praktickém výkonu absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín jeho opakování. Jestliže byl žák při absolutoriu klasifikován z jedné zkoušky stupněm 5 – nedostatečný, koná opravnou zkoušku v září v příštím školním roce. Byl-li žák při absolutoriu klasifikován nejméně ze dvou zkoušek stupněm 5 – nedostatečný nebo neprospěl-li při opravné zkoušce, opakuje celé absolutorium v příštím roce.
(5)
Celou maturitní zkoušku nebo závěrečnou pomaturitní zkoušku nebo absolutorium může žák opakovat pouze jednou.
ČÁST ŠESTÁ
§ 22
Zkušební komise
(1)
Závěrečná zkouška, maturitní zkouška, závěrečná pomaturitní zkouška a absolutorium se koná před zkušební komisí.
(2)
Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.
(3)
Dalšími členy komise jsou:
a)
pro závěrečnou zkoušku v učebních oborech mistr odborné výchovy nebo dílenský učitel a učitel odborných předmětů,
b)
pro závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo studiu učitel příslušného předmětu a přísedící,
c)
pro maturitní zkoušku a závěrečnou pomaturitní zkoušku učitel příslušného předmětu a přísedící; ve čtyřletých studijních oborech středních odborných učilišť mistr odborné výchovy; pro maturitní zkoušku z odborných předmětů ve středních uměleckých školách vedoucí pedagog hlavního oboru,
d)
pro absolutorium učitelé příslušných předmětů, vedoucí absolventské práce a přísedící; v konzervatořích učitel českého jazyka a literatury, pedagog hlavního oboru a vedoucí pedagog hlavního oboru, v konzervatoři s hudebními, pěveckými a hudebně dramatickými obory učitel cizího jazyka,
e)
v případě, kdy odborný výcvik je zabezpečován na pracovišti praktického vyučování, je členem zkušební komise pracovník zabezpečující výuku žáka na pracovišti praktického vyučování.
(4)
V oborech, kde je to nutné ke komplexnímu odbornému posouzení, přizve ředitel školy odborníka z praxe.
§ 23
(1)
Předsedu zkušební komise jmenuje do konce února každého školního roku školský úřad příslušný podle sídla střední školy v dohodě se zaměstnavatelem navrhovaného předsedy. U středních zdravotnických škol jmenuje předsedu ministerstvo zdravotnictví. Předsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník z jiné střední školy, který má odbornou a pedagogickou způsobilost odpovídající příslušnému nebo příbuznému studijnímu nebo učebnímu oboru a nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Funkce předsedy zkušební komise je funkcí čestnou. Při opravných zkouškách a při zkouškách v náhradním termínu je předsedou zkušební komise ředitel školy, ve které se zkoušky konají, popřípadě jím pověřený zástupce.
(2)
Místopředsedu a další členy zkušební komise z pedagogických pracovníků jmenuje do 15. března každého školního roku ředitel školy, ve které se zkoušky konají. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník příslušné školy nejméně s pětiletou pedagogickou praxí. Mistra odborné výchovy, který není zaměstnancem středního odborného učiliště, jmenuje ředitel středního odborného učiliště jako člena zkušební komise po projednání s jeho zaměstnavatelem.
(3)
Prokáže-li se neobjektivnost zkušební komise jmenuje novou zkušební komisi školský úřad, u zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví.
§ 24
(1)
Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost zkoušek, hodnotí úroveň a klasifikaci závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné pomaturitní zkoušky nebo absolutoria. Odpovídá za řádný průběh zkoušky a klasifikaci.
(2)
Nemůže-li předseda zkušební komise krátkodobě vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.
(3)
Pokud byl ke zkoušce přizván odborník z praxe, může klást žákovi otázky; nepodílí se však na jeho hodnocení.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1)
Témata pro závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku a absolutorium stanoví ředitel školy. Předměty, ze kterých může ředitel školy zvolit předměty teoretické zkoušky z odborných předmětů, jsou stanoveny v učebním plánu (§ 5 odst. 4, § 9 odst. 2, § 10 odst. 5, § 11 odst. 1 a 3).
(2)
Žáci posledního ročníku oznámí písemně do konce prosince třídnímu učiteli, který z volitelných předmětů maturitní zkoušky si zvolili. Jestliže žák ve stanoveném termínu neoznámí, který předmět si zvolil, určí mu tento předmět třídní učitel.
(3)
Žáci posledního ročníku středních škol, kteří chtějí konat dobrovolně maturitní zkoušku z dalšího vyučovacího předmětu, oznámí písemně třídnímu učiteli do konce prosince předmět, který si zvolili. Žák může konat se souhlasem ředitele střední školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z jednoho vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu příslušného studijního oboru nejpozději do dvou let po vykonání maturitní zkoušky.
(4)
Z cizího jazyka může žák konat maturitní zkoušku nebo absolutorium, pokud jeho celková hodinová dotace v učebních plánech denního studia ve střední škole činila nejméně 12 hodin, přičemž se mohou sčítat hodiny povinných i nepovinných předmětů, které žák absolvoval.
(5)
Žákům, kteří přestoupili do 3. nebo 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.
(6)
Ve středních školách s jiným vyučovacím jazykem než českým se koná zkouška z vyučovacího jazyka. Charakter této zkoušky je stejný jako u zkoušky z českého jazyka a literatury. Při zkoušce z českého jazyka a literatury se ověřují pouze jazykové a literární znalosti. Z dalšího cizího jazyka se na těchto školách zkouška povinně nekoná. Žáci cizí státní příslušnosti mohou na těchto školách volit místo českého jazyka a literatury některý z cizích jazyků.
(7)
Žák může konat závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku, závěrečnou pomaturitní zkoušku nebo absolutorium nejpozději do dvou let od doby, kdy měl ukončit řádně studium, a to i v případech, jestliže se posuzuje, jako by studia zanechal.
(8)
Nedostaví-li se žák k závěrečné zkoušce, maturitní zkoušce, závěrečné pomaturitní zkoušce nebo absolutoriu nebo opravné zkoušce (dále jen „zkouška“) pro vážné důvody, je povinen se nejpozději do tří dnů ode dne konání zkoušky omluvit předsedovi zkušební komise. Závažnost důvodů, pro něž se žák ke zkoušce nedostavil, posuzují stálí členové zkušební komise. Uzná-li zkušební komise omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Jestliže se žák nedostavil ke zkoušce bez omluvy, nebo jestliže mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by studia zanechal dnem následujícím po termínu zkoušky. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout.
(9)
Počíná-li si žák při zkoušce nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise sdělí předseda žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat, nebo zda bude zkoušku v nejbližším zkušebním období opakovat.
(10)
Žáci, kteří již dříve získali úplné střední vzdělání, nebo úplné střední odborné vzdělání, maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury nekonají. Nekonají také maturitní zkoušku z předmětu, ze kterého již maturitní zkoušku vykonali v předchozím studiu, pokud obsah předmětu v předchozím studiu odpovídá obsahu předmětu maturitní zkoušky. O nekonání této zkoušky rozhodne ředitel školy.
(11)
Zkoušky se konají ve škole, kterou žáci navštěvovali, s výjimkou praktické zkoušky, která se může konat ve školském účelovém zařízení, na pracovištích středních odborných učilišť, učilišť nebo ve střediscích a pracovištích praktického vyučování i v provozních objektech organizací.
(12)
Zkoušky jsou veřejné s výjimkou oborů, kde je to z hygienických důvodů nebo z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyloučené.
(13)
Zkoušky mohou být individuální nebo skupinové. Žáci při nich mohou používat pomůcky povolené v zadání tématu práce. U žáků smyslově a tělesně postižených upraví ředitel školy podmínky pro vykonání zkoušky.
(14)
Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. Pokud bude stejné téma vylosováno v některém následujícím dnu podruhé, téma se vyřadí.
(15)
Pro účel praktické zkoušky se za jednu hodinu považuje doba 60 minut.
(16)
Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku v učebních oborech, se vydá výuční list. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku ve studijních oborech nebo studiu s délkou kratší než čtyři roky, se vydá vysvědčení o závěrečné zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o maturitní zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou pomaturitní zkoušku, se vydá vysvědčení o závěrečné pomaturitní zkoušce. Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorium, se vydá vysvědčení o absolutoriu. Výuční list má datum konání poslední zkoušky žáka a vydá se mu nejpozději do sedmi dnů po závěrečné poradě zkušební komise. Vysvědčení o závěrečné zkoušce, o maturitní zkoušce, o závěrečné pomaturitní zkoušce a o absolutoriu má datum ukončení zkoušky žáka a vydá se žákům nejpozději do sedmi dnů od závěrečné porady zkušební komise.
(17)
Členům zkušební komise, kteří vykonávají svoji funkci mimo obec svého pracoviště nebo bydliště, přísluší náhrada cestovních výdajů podle zvláštních předpisů.2)
(18)
Ukládání a archivace dokumentace o ukončování studia se provádí podle zvláštního předpisu.3)
(19)
Organizace, pro kterou se žáci připravovali, uhradí střednímu odbornému učilišti, učilišti, středisku praktického vyučování nebo pracovišti praktického vyučování poměrný díl nákladů vynaložených na přípravu a organizaci závěrečných nebo maturitních zkoušek. U žáků, kteří se nepřipravují pro žádnou organizaci, hradí příslušnou částku školský úřad.
§ 26
(1)
V učebních oborech s délkou studia 3 roky a 4 měsíce koná žák závěrečnou zkoušku v prosinci. Opravné zkoušky koná v únoru v příštím roce. Další opravnou zkoušku koná žák v červnu.
(2)
Ředitel střední školy může požádat ministerstvo školství, u středních zdravotnických škol ministerstvo zdravotnictví České republiky, o dřívější termíny zahájení zkoušek v oborech, jejichž charakter neumožňuje organizaci zkoušek v období stanoveném v § 1 odst. 3, § 5 odst. 3, § 8 odst. 3, § 19 odst. 1 a § 26 odst. 1.
§ 27
Přechodné ustanovení
(1)
Žáci posledních ročníků učebních oborů s délkou přípravy 3 roky a 4 měsíce ukončí v roce 1991 studium podle dosavadních předpisů.
(2)
Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka i při nesplnění podmínky podle § 25 odst. 4, pokud zvládli učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.
(3)
Žákům, kteří jsou ve školním roce 1991/1992 žáky posledních dvou ročníků střední školy, může ředitel střední školy povolit konání maturitní zkoušky nebo absolutoria z cizího jazyka, i když žák tento jazyk ve střední škole nestudoval, pokud zvládl učivo stanovené učebním plánem a učebními osnovami.
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 119/1989 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích.
§ 29
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:

v z. Prof. RNDr. Pátý CSc. v. r.
1)
§ 24 odst. 1 vyhlášky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 354/1991 Sb., o středních školách.
2)
Vyhláška MPSV ČSR č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Skartační řád pro NV ve znění instrukce, kterou se mění a doplňuje skartační řád pro NV z 30. 12. 1983 (Věstník vlády ČSR pro NV 1983, částka 19).