426/1991 Zb.

Vyhlásené znenie

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

426
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 10. září 1991
o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení
Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 29 odst. 2, 4 a 5 a § 65 zákona č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 179/1990 Sb., § 152 odst. 2 trestního řádu č. 141/1961 Sb., ve znění zákona č. 57/1965 Sb., a § 373 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb.:
Oddíl první
Srážky z pracovní odměny odsouzeného
§ 1
Druhy srážek
Pracovní odměnu příslušející podle § 29 odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „zákon“) osobě, která je ve výkonu trestu odnětí svobody a byla zařazena do práce (dále jen „odsouzený“), použije nápravně výchovný ústav, nápravně výchovný ústav pro mladistvé, popřípadě věznice (dále jen „ústav“) k úhradě výživného pro děti odsouzeného, k úhradě nákladů výkonu trestu, k úhradě dalších srážek a k zajištění kapesného a úložného.
§ 2
Srážky k úhradě běžného výživného nezaopatřených dětí
(1)
Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka k úhradě běžného výživného pro děti odsouzeného, které nejsou schopny se samy živit (dále jen „nezaopatřené děti“), a to v rozsahu 30 % pracovní odměny odsouzeného. Na každé nezaopatřené dítě se srazí stejná částka, nejvýše však 600 Kčs, nevyplývá-li z odstavce 3 jinak.
(2)
Srážky se provádějí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl k vydobytí běžného výživného nezaopatřených dětí nařízen výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny odsouzeného (dále jen „výkon rozhodnutí“), nebo, není-li výkon rozhodnutí nařízen, provádějí se na žádost odsouzeného nebo osoby, v jejímž zaopatření dítě je, na žádost zletilého nezaopatřeného dítěte, popřípadě na žádost zařízení pro mládež, v němž je nezaopatřené dítě umístěno.
(3)
Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno běžné výživné vyšší než činí srážka podle odstavce 1, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí další srážky podle § 5 odst. 1; je-li takto vymáhané výživné nižší, převede se zbývající rozdíl k částce určené pro další srážky (§ 5 odst. 2).
§ 3
Srážky k úhradě nákladů výkonu trestu
Srážka k úhradě nákladů výkonu trestu se provede
a)
z měsíční pracovní odměny odsouzeného do 5000 Kčs ve výši 55 % a z částky převyšující 5000 Kčs ve výši 25 %, nebo
b)
z měsíční pracovní odměny odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem do 5000 Kčs ve výši 45 % a z částky převyšující 5000 Kčs ve výši 15 %.
Další srážky
§ 4
(1)
Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka v rozsahu 10 %, a jde-li o odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem, ve výši 3 % pracovní odměny odsouzeného k úhradě pohledávek vzniklých uložením povinnosti k náhradě nákladů vazby, nákladů výkonu trestu podle § 65 zákona a k náhradě škody způsobené na majetku Sboru nápravné výchovy. Na vyjmenované pohledávky nelze provádět srážky podle § 5.
(2)
Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 5 odst. 1.
(3)
Srážky k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se provádějí na základě
a)
výkonu rozhodnutí nařízeného soudem nebo orgánem státní správy,1)
b)
vykonatelného rozhodnutí orgánu státní správy o uložení povinnosti hradit náklady výkonu trestu podle § 65 zákona, o stanovení výše nákladů výkonu vazby nebo o uložení povinnosti náhrady škody podle § 32 zákona,
c)
dohody o srážkách ze mzdy (pracovní odměny odsouzeného) podle § 57 občanského zákoníku.
(4)
Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo ústavu doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi ústavem a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává v ústavu zachováno.
§ 5
(1)
Z pracovní odměny odsouzeného se provede srážka v rozsahu 18 %, a jde-li o odsouzeného s vyživovací povinností k nezaopatřeným dětem, v rozsahu 5 % pracovní odměny odsouzeného, k úhradě
a)
částek postižených výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo orgánem státní správy,
b)
částek propadajících státu v důsledku pravomocně uloženého peněžitého trestu (pokuty), jakož i náhrady,2) uložené odsouzenému vykonatelným rozhodnutím příslušných orgánů,
c)
přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o nemocenském pojištění,
d)
neprávem přijaté části dávek sociálního zabezpečení, pokud je odsouzený povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle právních předpisů o sociálním zabezpečení,
e)
částky rodičovského příspěvku, které je odsouzený povinen vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o rodičovském příspěvku,
f)
pohledávek zajištěných dohodou o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů podle § 57 občanského zákoníku nebo § 246 zákoníku práce.
(2)
Srážka podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2 odst. 1 a 3, jakož i pro srážky určené k úhradě pohledávek uvedených v § 4 odst. 1.
(3)
Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 4.
(4)
Jsou-li prováděny srážky k úhradě přednostních pohledávek uvedených v § 279 občanského soudního řádu, provedou se z částky určené podle odstavců 1 a 2 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavců 1 a 2, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavců 1 a 2 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.
§ 6
Kapesné
(1)
Kapesné činí 12 % pracovní odměny odsouzeného.
(2)
Odsouzeným, kteří nejsou zařazeni do práce vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo pro nedostatek pracovní příležitosti, se poskytuje sociální kapesné, nemají-li jiný příjem.
(3)
Sociální kapesné činí 60 Kčs měsíčně, a jsou-li dány podmínky pro jeho poskytování jen po část měsíce, činí 2 Kčs denně. V závislosti na chování odsouzeného lze sociální kapesné zvýšit až na 180 Kčs měsíčně, popřípadě až na 6 Kčs denně.
§ 7
Úložné
(1)
Úložné činí z měsíční pracovní odměny odsouzeného do 5000 Kčs 5 % a z částky převyšující 5000 Kčs 35 %; zvyšuje se o nevyčerpanou částku určenou pro další srážky a o veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním (§ 14).
(2)
S částí úložného nad 2000 Kčs může odsouzený nakládat bez omezení. Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2000 Kčs.
§ 8
Srážky z pracovní odměny odsouzeného ve zvláštních případech
Z pracovní odměny odsouzeného za práci konanou ve volném čase pro jinou organizaci, než u které je odsouzený zařazen do práce,3) se provede srážka k úhradě nákladů výkonu trestu ve výši 10 %. Zbývající částka se rozdělí, a to na kapesné ve výši 30 % a na úložné ve výši 60 % pracovní odměny odsouzeného.
Oddíl druhý
Náhrada nákladů výkonu trestu
§ 9
(1)
Denní sazba nákladů výkonu trestu za dobu, po kterou odsouzený svým zaviněním způsobil, že tyto náklady nemohly být uhrazeny srážkami z jeho pracovní odměny (§ 65 odst. 1 zákona), činí 50 Kčs.
(2)
Za dobu uvedenou v odstavci 1 se považují dny, v nichž odsouzený bez oprávněného důvodu nepracoval, a dny, po které mu náleželo nemocenské, včetně navazujících dnů pracovního klidu.
§ 10
(1)
Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle § 65 odst. 1 zákona vydá ředitel ústavu.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo spravedlnosti České republiky – ředitelství Sboru nápravné výchovy.
(3)
Od vymáhání náhrady nákladů výkonu trestu podle § 65 odst. 1 zákona lze trvale upustit, jestliže to vyžaduje zájem na nápravě nebo dovršení nápravy odsouzeného nebo jestliže odsouzený zemřel anebo byl vyhoštěn nebo vydán do ciziny.
Oddíl třetí
Náhrada nákladů výkonu vazby
§ 11
(1)
Denní sazba nákladů výkonu vazby činí 30 Kčs.
(2)
Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje
a)
za dobu, po kterou vazba přesahuje 60 kalendářních dnů,
b)
za dobu, po kterou byla osobě, na které je vykonávána vazba (dále jen „obviněný“), poskytována ústavní (nemocniční) péče,
c)
na obviněném, který v době výkonu vazby je poživatelem dávek důchodového zabezpečení nebo je starší 60 let,
d)
na obviněném mladistvém.
§ 12
(1)
Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel ústavu, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.4)
(2)
O odvolání proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 rozhoduje ministerstvo spravedlnosti České republiky – ředitelství Sboru nápravné výchovy.
(3)
Od vymáhání náhrady nákladů výkonu vazby lze trvale upustit, jestliže to vyžaduje zájem na nápravě nebo dovršení nápravy odsouzeného nebo jestliže odsouzený zemřel anebo byl vyhoštěn nebo vydán do ciziny.
Oddíl čtvrtý
Výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny chovanců zvláštních výchovných zařízení
§ 13
Při výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny chovance zvláštního výchovného zařízení se od jeho pracovní odměny odečte částka, která se na částečnou úhradu nákladů uhrazuje z vlastních příjmů chovance, a zbytek se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi, vyjádřenou v celých korunách. Z této částky lze srazit k uspokojení vymáhané pohledávky jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu lze však srazit i druhou třetinu, nepostačí-li jedna třetina k uspokojení nebo nemohou-li být z první třetiny uspokojeny, protože mají horší pořadí než jiné pohledávky. Dojde-li takto ke srážkám také z druhé třetiny, uspokojí se z ní bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak ostatní přednostní pohledávky podle svého pořadí. Třetí třetina se nesráží. Jinak se na výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny chovance zvláštního výchovného zařízení užije obecných ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.
Oddíl pátý
Společná a závěrečná ustanovení
§ 14
Srážky z pracovní odměny odsouzeného se provádějí za období kalendářního měsíce, a to i tehdy, byl-li odsouzený v tomto období zařazen do práce na několika pracovištích, popřípadě byl-li přemístěn do jiného ústavu. Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.
§ 15
(1)
Jestliže ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nastoupí trest odnětí svobody, postupuje se podle ustanovení § 293 až 295 občanského soudního řádu jako při změně plátce, přičemž za mzdu povinného se tu považuje pracovní odměna odsouzeného, pokud podle této vyhlášky může sloužit k uspokojení vymáhané pohledávky.
(2)
Byl-li odsouzený přemístěn do jiného ústavu, pokračuje tento ústav ve výkonu rozhodnutí srážkami z jeho pracovní odměny. Tato změna nemá vliv na pořadí vymáhaných pohledávek.
(3)
Přemístění odsouzeného do jiného ústavu se nepovažuje za změnu plátce mzdy.5)
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně v případech, kdy osoba uvedená v § 13 byla přemístěna do jiného zvláštního výchovného zařízení.
§ 16
Pro řízení podle této vyhlášky se použije zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 17
Zrušuje se vyhláška ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 1/1977 Sb., o srážkách z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, a o výkonu rozhodnutí srážkami z pracovní odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení, ve znění vyhlášky č. 113/1983 Sb. a vyhlášky č. 238/1990 Sb.
§ 18
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1991.
Ministr:

JUDr. Richter v. r.
1)
§ 251 a násl. občanského soudního řádu.
§ 71 a násl. zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
2)
Např. § 156 trestního řádu.
3)
§ 26 odst. 3 zákona.
4)
§ 155 trestního řádu.
5)
§ 293 až 296 občanského soudního řádu.