367/1990 Zb.
Časová verzia predpisu účinná od 24.11.1990
Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.
367
ZÁKON
České národní rady
ze dne 4. září 1990
o obcích (obecní zřízení)
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
HLAVA PRVNÍ
OBCE, JEJICH VZNIK A ZÁNIK
Oddíl první
Základní ustanovení o obcích
§ 1
Obcemi1) podle tohoto zákona jsou
a)
územní celky, které byly obcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
obce, které vzniknou po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
(1)
Městem je obec, ve které do počátku účinnosti tohoto zákona působil městský národní výbor.
(2)
Městem je i obec, kterou určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády České republiky (dále jen „vláda“) nebo na návrh obce po vyjádření vlády.
§ 3
Statutární města
(1)
Města České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava, Opava a Havířov jsou městy se zvláštním statutem. Statutárním městem je i každé další město, které určí na návrh vlády nebo na návrh takovéhoto města po vyjádření vlády předsednictvo České národní rady.
(2)
Území statutárního města se může členit na městské obvody nebo na městské části.
(3)
Území hlavního města Prahy se člení na městské části. Jednotlivými městskými částmi se rozumí území přímo spravovaná obvodními národními výbory a územní obvody místních národních výborů ke dni účinnosti tohoto zákona.
§ 4
(1)
Obec jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2)
Obec má vlastní majetek a finanční zdroje; hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
§ 5
Není-li zvláštním zákonem stanoveno jinak, mohou obce, jejich orgány a organizace užívat znak a prapor obce. Jiné orgány, organizace a zařízení, právnické a fyzické osoby tak mohou učinit jen se souhlasem obecní rady. Pokud obec nemá historický znak a prapor, mohou jí být na její návrh předsednictvem České národní rady znak a prapor uděleny.
§ 6
Každá část území České republiky přísluší k některé obci, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.2) Území každé obce je součástí některého okresu.
§ 7
(1)
Občany obce jsou všechny osoby, které mají v obci trvalý pobyt3) nebo jim bylo uděleno čestné občanství obce.
(2)
Občané obce, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a)
zúčastnit se zasedání obecního zastupitelstva a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
vyjádřit svůj názor v místním referendu,
c)
podávat orgánům obce písemné návrhy.
(3)
Každý má právo podávat petice orgánům obce.
§ 8
Obec může udělit a odejmout čestné občanství obce. Obec může za významná umělecká, vědecká a jiná významná díla udělovat ceny obce.
§ 9
Obec vydává potvrzení a vyhotovuje zprávy pro potřeby občanů, státních orgánů a organizací, jen stanoví-li tak obecně závazný předpis.
Oddíl druhý
Sloučení a rozdělení obcí
§ 10
(1)
Dvě nebo více sousedních obcí se mohou na základě dohody sloučit v jednu obec, jestliže tak rozhodnou v místním referendu občané v každé ze slučovaných obcí. Sloučením obcí vzniká nová obec, jejíž území tvoří území slučovaných obcí.
(2)
Místní referendum ve městě může být nahrazeno rozhodnutím zastupitelstva města anebo obvodního nebo místního zastupitelstva, nepožádají-li občané města nebo městské části o referendum do 30 dnů od vyhlášení sloučení na místech k tomu určených.
(3)
Sloučení obcí se předem projedná s okresním úřadem, název nově vzniklé obce se předem projedná s ministerstvem vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“). Patří-li slučované obce do více okresů, je třeba k jejich sloučení souhlasu vlády, která současně rozhodne, do kterého okresu slučovaná obec patří.
(4)
Práva a závazky slučovaných obcí přecházejí na nově vzniklou obec dnem jejího vzniku.
(5)
Dohoda o sloučení obcí musí obsahovat den vzniku sloučené obce, její název a sídlo jejích orgánů.
§ 11
(1)
Obec se může rozdělit na dvě nebo více obcí. O rozdělení obce rozhoduje ministerstvo vnitra na návrh obce. Návrh obec podá na základě výsledků místního referenda.
(2)
Návrh na rozdělení obce může ministerstvo vnitra zamítnout jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit úkoly podle tohoto zákona.
(3)
Rozhodnutí o rozdělení obce musí obsahovat názvy nově vzniklých obcí, rozdělení majetku, finančních prostředků, ostatních práv a závazků, organizací a zařízení obce.
§ 12
Sloučení a rozdělení obcí lze provést pouze k počátku kalendářního roku.
HLAVA DRUHÁ
PŮSOBNOST OBCE
Oddíl první
Samostatná působnost
§ 13
(1)
Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“).
(2)
Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí jen zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení.
§ 14
(1)
Při výkonu samostatné působnosti obec zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj svého územního obvodu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojování potřeb občanů obce zejména tím, že
a)
samostatně hospodaří se svým majetkem,
b)
zakládá a zřizuje organizace a zařízení, popřípadě je ruší,
c)
zaujímá stanovisko k záměrům jiných orgánů a organizací, pokud se dotýkají života obce,
d)
zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku,
e)
spravuje předškolní zařízení, základní školu a zařízení jí sloužící,
f)
vytváří podmínky pro začlenění zdravotně postižených a sociálně oslabených do společnosti,
g)
podílí se na sociální péči o občany obce,
h)
spravuje a udržuje místní komunikace a veřejné osvětlení, zajišťuje čistotu obce a odvoz domovních odpadů a jejich nezávadnou likvidaci,
ch)
činí další opatření stanovená zákony.
(2)
Dále obec může
a)
zakládat a zřizovat organizace sloužící k uspokojování potřeb více obcí v dohodě s nimi,
b)
zřizovat a spravovat zdravotnická, kulturní a sportovní zařízení, ústavy sociální péče a další zařízení sloužící k uspokojování potřeb občanů,
c)
zřizovat střední školy, základní umělecké školy a jazykové školy a zajišťovat jejich činnost, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,
d)
samostatně podnikat a účastnit se podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob; rozsah podnikání stanoví zvláštní zákon.
§ 15
(1)
Právnické a fyzické osoby a státní orgány potřebují souhlas obce k umístění své provozovny nebo její části na území obce. Tím není dotčena nutnost splnění podmínek umístění provozovny nebo její části podle zvláštních předpisů.
(2)
Udělení souhlasu nemůže být odmítnuto, s výjimkou případu, kdyby umístění provozovny nebo její části ohrozilo životní prostředí.
§ 16
Obecně závazné vyhlášky
(1)
Obec může k plnění svých úkolů vydávat pro svůj územní obvod obecně závazné vyhlášky.
(2)
Obecně závazné vyhlášky musí být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení.
(3)
Obecně závazné vyhlášky musí být vyhlášeny. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazná vyhláška vyvěsí na úřední desce obecního úřadu na dobu 15 dnů, což je podmínkou platnosti. Dnem vyhlášení obecně závazné vyhlášky je první den jejího vyvěšení na úřední desce. Kromě toho se obecně závazná vyhláška uveřejní způsobem v obci obvyklým.
(4)
Obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, pokud v ní není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může obecně závazná vyhláška nabýt účinnosti již dnem vyhlášení. Tato skutečnost v ní musí být uvedena.
(5)
Obecně závazné vyhlášky musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala.
§ 17
Obce mohou k obhajobě svých práv a zájmů vytvářet sdružení, navazovat partnerské vztahy a spolupracovat s obcemi jiných států a být členem mezinárodních sdružení místních orgánů.
Hospodaření obcí
§ 18
(1)
Majetkem obce jsou věci a majetková práva stanovená zvláštním zákonem. S tímto majetkem obec samostatně hospodaří.
(2)
Obec může hospodařit též s majetkem jiných právnických nebo fyzických osob, a to na základě smlouvy uzavřené v souladu s obecně závaznými předpisy.
§ 19
(1)
Obec sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na příslušný kalendářní rok a vyúčtování výsledků svého hospodaření provede do tří měsíců po skončení kalendářního roku.
(2)
Obec může zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy.
(3)
Příjmy obce tvoří
a)
výnos majetku obce a obecních fondů,
b)
daně podniků založených obcí, příjmy z činnosti organizací a zařízení zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti obce,
c)
místní daně, dávky a poplatky,
d)
podíly na daních odváděných do státního rozpočtu a přirážky k těmto daním v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,
e)
úvěry, půjčky a návratné výpomoci,
f)
sdružené prostředky, dary, výnosy sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,
g)
dotace ze státního rozpočtu,
h)
jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.
§ 20
(1)
Obec vede účetnictví o stavu a pohybu majetku, o příjmech a výdajích a o finančních vztazích ke státnímu rozpočtu podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Návrh rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok musí být vhodným způsobem zveřejněny nejméně 15 dnů, v obcích nad 5 000 obyvatel nejméně 30 dnů, před projednáním v obecním zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané obce vyjádřit. Připomínky k návrhu rozpočtu a k vyúčtování hospodaření za uplynulý rok mohou občané uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání zastupitelstva.
Oddíl druhý
Přenesená působnost
§ 21
(1)
Obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony (dále jen „přenesená působnost“).
(2)
Při výkonu přenesené působnosti se obec řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.
(3)
Zvláštní zákon stanoví způsob náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti.
§ 22
Obce v přenesené působnosti vykonávají státní správu v rozsahu, ve kterém ji podle zvláštních zákonů vykonávaly místní národní výbory, popřípadě městské národní výbory třetí kategorie, do počátku účinnosti tohoto zákona. Obce v přenesené působnosti plní dále úkoly na jednotlivých úsecích státní správy v rozsahu, který stanoví zvláštní zákony.
§ 23
(1)
Pokud obec není schopna sama zabezpečit řádný výkon přenesené působnosti podle § 22, ani neuzavře dohodu o zabezpečení výkonu přenesené působnosti jinou obcí téhož okresu, určí okresní úřad, že tuto působnost bude vykonávat pověřený obecní úřad.
(2)
Jakmile bude obec schopna sama zabezpečit řádný výkon přenesené působnosti, okresní úřad své opatření učiněné podle odstavce 1 zruší.
§ 24
(1)
Na základě zmocnění v zákoně a v jeho mezích může obec vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do přenesené působnosti.
(2)
Pro vydávání obecně závazných vyhlášek podle odstavce 1 platí ustanovení § 16 odst. 2 až 5.
Oddíl třetí
§ 25
(1)
Města uvedená v § 3 přijmou statut, ve kterém stanoví zejména
a)
území jednotlivých městských obvodů nebo městských částí,
b)
úkoly zastupitelstva města, rady města a jejích orgánů, a to jak v samostatné, tak v přenesené působnosti,
c)
úkoly obvodních nebo místních zastupitelstev, obvodních nebo místních rad a jejich orgánů v samostatné působnosti svěřené obvodům nebo městským částem zastupitelstvem města a úkoly v přenesené působnosti,
d)
vzájemné vztahy mezi orgány města a městských obvodů nebo městských částí a v dohodě s úřadem města i vztahy úřadu města a úřadů městských obvodů nebo městských částí.
(2)
Statut města schvaluje zastupitelstvo města.
HLAVA TŘETÍ
MÍSTNÍ REFERENDUM A ORGÁNY OBCE
Oddíl první
Místní referendum
§ 26
(1)
Místním referendem rozhodují občané
a)
jedná-li se o sloučení obcí nebo o návrh na rozdělení obce,
b)
požádá-li o to alespoň jedna třetina členů obecního zastupitelstva nebo jedna desetina občanů obce starších 18 let.
(2)
Místní referendum nelze vyhlásit, pokud ve věci již bylo rozhodnuto obecním zastupitelstvem.
(3)
Místní referendum dále upravuje zvláštní zákon.
Oddíl druhý
Obecní zastupitelstvo
§ 27
(1)
Obecní zastupitelstvo je složeno z členů zastupitelstva, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem obecní zastupitelstvo před vyhlášením voleb.
(2)
Funkci obecního zastupitelstva plní
a)
ve městě městské zastupitelstvo,
b)
ve městě uvedeném v § 3 odst. 1 zastupitelstvo města,
c)
v obvodu města uvedeného v § 3 odst. 1 obvodní nebo místní zastupitelstvo v rozsahu mu svěřeném,
d)
v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy,
e)
v městské části hlavního města Prahy obvodní nebo místní zastupitelstvo v rozsahu mu svěřeném.
§ 28
Obecní zastupitelstvo při stanovení počtu členů zastupitelstva přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce. Počet členů stanoví tak, aby obecní zastupitelstvo mělo
a)
v obcích do 3 000 obyvatel 7 – 15 členů,
b)
v obcích nad 3 000 do 20 000 obyvatel 15 – 30 členů,
c)
v obcích nad 20 000 do 50 000 obyvatel 25 – 40 členů,
d)
v obcích nad 50 000 35 – 50 členů,
e)
ve městech uvedených v § 3 50 – 70 členů,
f)
v obvodech nebo městských částech měst uvedených v § 3 7 – 70 členů.
§ 29
(1)
Člen obecního zastupitelstva nabývá práv a povinností člena obecního zastupitelstva zvolením. Platnost volby ověřuje obecní zastupitelstvo na prvním zasedání, jehož se člen zastupitelstva zúčastní.
(2)
Člen obecního zastupitelstva skládá na prvním zasedání obecního zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České republice a České a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavními a ostatními zákony České republiky a České a Slovenské Federativní Republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“.
(3)
Odmítnutí složit slib nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu. Slib skládá člen obecního zastupitelstva do rukou předsedajícího zasedání obecního zastupitelstva. Složení slibu potvrdí člen obecního zastupitelstva svým podpisem.
§ 30
(1)
Funkční období člena obecního zastupitelstva končí dnem uplynutí volebního období. Funkční období členů obecního zastupitelstva, kteří jsou členy obecní rady, končí zvolením nové obecní rady po volbách do zastupitelstev v obcích.
(2)
Podmínky zániku mandátu člena obecního zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.
§ 31
(1)
Výkon povinností vyplývajících z funkce člena obecního zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.
(2)
Člen obecního zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.
§ 32
(1)
Členovi obecního zastupitelstva, který je pro výkon této funkce dlouhodobě uvolněn ze svého zaměstnání (dále jen „dlouhodobě uvolněný člen zastupitelstva“), se zachovává pracovní nebo jiný obdobný poměr. Místo mzdy nebo jiné odměny za práci mu přísluší od obce odměna stanovená podle nařízení vlády. Tato odměna přísluší i členovi obecního zastupitelstva, který vykonává funkci dlouhodobě uvolněného člena zastupitelstva a nebyl před tím v pracovním nebo jiném obdobném poměru.
(2)
Členovi obecního zastupitelstva, který není pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněn ze svého zaměstnání, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce v rozsahu stanoveném obcí potřebné pracovní volno s náhradou mzdy. Obec uhradí zaměstnavateli vyplacenou náhradu ze svých prostředků, jestliže o to zaměstnavatel do 30 dnů po uvolnění požádá. Členovi obecního zastupitelstva, který není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje obec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jeho funkce v prokázané výši ze svých prostředků.
(3)
Členům obecního zastupitelstva uvedeným v odstavci 2 může obec poskytnout za výkon funkce ještě odměnu stanovenou podle nařízení vlády.
(4)
Se členem obecního zastupitelstva lze po dobu výkonu funkce a dvanácti měsíců po jeho skončení proti jeho vůli rozvázat pracovní nebo obdobný poměr jen se souhlasem obecního zastupitelstva.
§ 33
Náhrada skutečných výdajů, které členovi obecního zastupitelstva vzniknou v souvislosti s výkonem jeho funkce, mu náleží podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru.
§ 34
(1)
Člen obecního zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat obecnímu zastupitelstvu návrhy,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na obecní radu a její jednotlivé členy, na další orgány obce a vedoucí organizací a zařízení, které obec založila nebo řídí, odpověď na ně mu musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů,
c)
požadovat od pracovníků obecního úřadu, od státních orgánů a od právnických osob informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce.
(2)
Státní orgány jsou povinny zabývat se dotazy, připomínkami a podněty člena obecního zastupitelstva a informovat ho o jejich vyřízení.
§ 35
Člen obecního zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání obecního zastupitelstva, popřípadě obecní rady a komise, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.
§ 36
Pravomoc obecního zastupitelstva
(1)
Obecní zastupitelstvo
a)
schvaluje program rozvoje svého územního obvodu, provádí kontrolu jeho plnění a přijímá opatření k zajištění jeho plnění,
b)
schvaluje rozpočet obce a vyúčtování hospodaření za uplynulý kalendářní rok,
c)
rozhoduje o vyhlášení místního referenda v případech, kdy povinnost jeho konání není stanovena tímto zákonem,
d)
rozhoduje o územních změnách obce, o nichž se nerozhoduje podle tohoto zákona v místním referendu,
e)
rozhoduje o založení, zániku, zřízení, zrušení a sloučení organizací a zařízení obce,
f)
schvaluje územní plán obce nebo její části,
g)
volí z řad svých členů starostu, zástupce starosty a další členy obecní rady (radní) a odvolává je z funkce, stanoví počet členů obecní rady,
h)
schvaluje obecně závazné vyhlášky,
ch)
stanoví počet pracovníků obecního úřadu,
i)
jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu,
j)
rozhoduje o přijetí půjčky pro obec, o výši dotací organizacím a zařízením, které obec založila nebo řídí, o koupi majetku ve prospěch obce, o zcizení majetku obce a o svěření majetku obce právnickým a fyzickým osobám do užívání; oprávnění rozhodovat o koupi movitého majetku ve prospěch obce a o jeho zcizení může svěřit obecní radě,
k)
uděluje čestné občanství obce a ceny obce,
l)
rozhoduje o stížnostech a námitkách k činnosti obecní rady v otázkách samostatné působnosti obce,
m)
rozhoduje o opatřeních týkajících se ochrany a tvorby životního prostředí na území obce.
(2)
Obecní zastupitelstvo rozhoduje o dalších věcech samostatné působnosti, které si vyhradí.
(3)
Obecnímu zastupitelstvu nepřísluší rozhodovat v oblasti přenesené působnosti obce, s výjimkou věci uvedené v odstavci 1 písm. f).
§ 37
Obecní zastupitelstvo je oprávněno zřídit na základě zvláštního zákona obecní policii k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.
Jednání obecního zastupitelstva
§ 38
(1)
Obecní zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání obecního zastupitelstva svolává a řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání obecního zastupitelstva nejpozději do 14 dnů, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva nebo okresní úřad.
(2)
Jestliže při zahájení jednání obecního zastupitelstva není přítomna nadpoloviční většina všech členů obecního zastupitelstva, ukončí starosta zasedání obecního zastupitelstva a do 14 dnů svolá jeho náhradní zasedání.
(3)
Obecní zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnému usnesení, rozhodnutí, nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů obecního zastupitelstva.
§ 39
Ustavující zasedání nově zvoleného obecního zastupitelstva svolává dosavadní obecní rada tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb místní volební komisí. Ustavujícímu zasedání předsedá nejstarší člen obecního zastupitelstva do doby, než je zvolen starosta. Ustavující zasedání obecního zastupitelstva zvolí starostu a další členy obecní rady.
§ 40
Zasedání obecního zastupitelstva jsou veřejná. Starosta informuje občany o místě, době a navrženém pořadu připravovaného zasedání obecního zastupitelstva způsobem v místě obvyklým.
§ 41
Právo předkládat návrhy k projednání na zasedání obecního zastupitelstva mají jeho členové, obecní rada, starosta a komise.
§ 42
O průběhu zasedání obecního zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje starosta a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 7 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadě k nahlédnutí. O námitkách člena obecního zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání obecního zastupitelstva.
§ 43
Obecní zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání.
Oddíl třetí
Obecní rada
§ 44
(1)
Obecní rada je výkonným orgánem obce jak v oblasti samostatné působnosti, tak v oblasti přenesené působnosti. Při výkonu samostatné působnosti odpovídá obecní rada obecnímu zastupitelstvu. Při výkonu přenesené působnosti je obecní rada podřízena okresnímu úřadu.
(2)
Funkci obecní rady plní
a)
ve městech městská rada,
b)
ve městě uvedeném v § 3 rada města,
c)
v městském obvodu města uvedeného v § 3 obvodní nebo místní rada,
d)
starosta v obci, kde se nevolí obecní rada.
(3)
Obecní zastupitelstvo volí starostu, zástupce starosty a radní z řad svých členů. Ztratí-li člen obecního zastupitelstva svůj mandát, přestává být i členem obecní rady.
(4)
Obecní rada je tvořena starostou, zástupcem (zástupci) starosty a dalšími radními. Počet členů obecní rady je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 13 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Obecní rada se nevolí v obcích, v obvodech měst a městských částech uvedených v § 3, kde obecní (obvodní, místní) zastupitelstvo má méně než 15 členů.
(5)
Obecní rada se schází ke schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů.
§ 45
Obecní rada
a)
zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu a plnění programu rozvoje územního obvodu obce,
b)
plní vůči organizacím a zařízením založeným nebo zřízeným obecním zastupitelstvem úkoly zakladatele a zřizovatele podle zvláštních předpisů,
c)
projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy obecního zastupitelstva, komisemi nebo občany obce,
d)
zřizuje a zrušuje komise a odbory, trvalé a dočasné aktivy, ustanovuje a odvolává z funkce předsedy a členy komisí a jmenuje a odvolává vedoucí odborů,
e)
řídí činnost komisí a vedoucích odborů a ukládá jim úkoly v oblasti samostatné působnosti, stanoví vnitřní organizaci odborů a náplň jejich činnosti,
f)
rozhoduje o umístění provozovny nebo její části v obci (§ 15),
g)
přezkoumává na základě stížností občanů nebo organizací správnost opatření přijatých komisemi a odbory v otázkách samostatné působnosti obce,
h)
kontroluje činnost orgánů, které zřídila,
ch)
vykonává přenesenou působnost obce, pokud jí nesvěřila odborům nebo komisím,
i)
prohlašuje náhradníka za člena obecního zastupitelstva na uprázdněný mandát,4)
j)
vydává obecně závazné vyhlášky ve věcech přenesené působnosti. V nutných a neodkladných případech ve věcech samostatné působnosti vydává též obecně závazné vyhlášky; taková vyhláška však pozbude platnosti, nebude-li schválena na nejbližším zasedání zastupitelstva,
k)
zabezpečuje řešení ostatních otázek spadajících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu,
l)
na návrh tajemníka rozhoduje o organizační struktuře obecního úřadu a o platech vedoucích pracovníků.
§ 46
Obecní rada je oprávněna při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v obci ukládat úkoly útvaru Veřejné bezpečnosti, pokud není schopna je zajistit vlastními silami a prostředky. Úkoly útvaru Veřejné bezpečnosti může ukládat jen prostřednictvím příslušného náčelníka.
§ 47
(1)
Dojde-li v důsledku živelní pohromy nebo jiné mimořádné události k ohrožení hospodářského nebo veřejného života v obci, může obecní rada uložit právnickým osobám povinnost poskytnout osobní a věcnou pomoc při odstraňování následků této události, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2)
Právnické osobě, která poskytla osobní a věcnou pomoc, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů a náhrada škody vzniklé při poskytování pomoci. Právo na náhradu nákladů může oprávněná právnická osoba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistila, nejpozději do dvou let po jejich vzniku. Právo na náhradu nákladů se uplatňuje u obecní rady, která povinnost uložila.
(3)
Nesplní-li právnická osoba ve stanovené lhůtě bez vážného důvodu uloženou povinnost, může jí obecní rada uložit pokutu do 100 000 Kčs. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě, může obecní rada uložit pokutu opětovně.
§ 48
(1)
Právnické osobě a podnikateli,5) kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti, či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí obce, může obecní rada uložit pokutu do 50 000 Kčs.
(2)
Právnické osobě a podnikateli,5) kteří znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí obce nebo odloží věci mimo vyhrazená místa, může obecní rada uložit pokutu do 100 000 Kčs.
§ 49
Za umístění provozovny bez souhlasu obce (§ 15) může obecní rada uložit právnické osobě a podnikateli5) pokutu do 30 000 Kčs.
§ 50
Právnické osobě a podnikateli,5) který při výkonu podnikatelské činnosti poruší obecně závaznou vyhlášku, může obecní rada uložit pokutu do 100 000 Kčs.
§ 51
(1)
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k nesplnění povinnosti uložené podle § 47 nebo k jednání uvedeným v § 48 až 50. Pokutu nelze uložit, jestliže zvláštní předpis stanoví za takové nesplnění nebo porušení povinnosti jinou sankci.
(2)
Uložení pokuty nezbavuje právní subjekty uvedené v předchozích ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Pokud tak neučiní, může tak učinit obec sama na jejich náklady, případně uložit opakovaně pokutu.
(3)
Výnos pokut je příjmem obce.
Oddíl čtvrtý
Starosta
§ 52
(1)
Starostu volí obecní zastupitelstvo.
(2)
Starosta zastupuje obec navenek. Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsného odznaku se státním znakem České republiky. Obecní rada může stanovit, v kterých případech může tohoto odznaku užívat jiný člen obecního zastupitelstva.
(3)
Starosta spolu se zástupcem starosty nebo jiným radním podepisuje obecně závazné vyhlášky a jiná usnesení obecního zastupitelstva. Pokud není ustanoven tajemník obecního úřadu, je starosta nadřízen všem pracovníkům obecního úřadu a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů.
(4)
Obecní rada může stanovit, že některé úkoly starosty plní zástupce (zástupci) starosty. Zástupce starosty zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti.
(5)
Starosta je ze své činnosti odpovědný obecnímu zastupitelstvu.
§ 53
(1)
Starosta připravuje, svolává a řídí schůze obecní rady a společně s pověřeným členem obecní rady podepisuje její usnesení.
(2)
Starosta může pozastavit výkon usnesení obecní rady v otázkách samostatné působnosti obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání obecního zastupitelstva.
§ 54
Úkoly starosty a zástupce (zástupců) starosty plní ve městech uvedených v § 3 primátor města a náměstek (náměstci) primátora. Primátor jako představitel města má právo užívat primátorských insignií.
§ 55
Starosta setrvává ve své funkci i po ukončení volebního období až do zvolení nového starosty.
Oddíl pátý
Orgány obecní rady a aktivy
§ 56
(1)
Obecní rada zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány komise; vždy zřizuje komisi finanční a komisi kontrolní. Svá stanoviska a náměty předkládají komise obecní radě.
(2)
Komise jsou též výkonným orgánem, svěří-li jim obecní rada po projednání s okresním úřadem výkon přenesené působnosti na určitém úseku.
(3)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Starosta může pozastavit výkon usnesení komise v otázkách samostatné působnosti, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí obecní radě na její nejbližší schůzi.
(4)
Komise je ze své činnosti odpovědna obecní radě; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku je též podřízena okresnímu úřadu.
(5)
V případech stanovených zvláštním zákonem zřizuje obecní rada pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány.
§ 57
(1)
Obecní rada může zřídit pro jednotlivé úseky své činnosti odbory. Odbor je výkonným orgánem obecní rady; je složen z pracovníků obecního úřadu.
(2)
Práci odboru řídí jeho vedoucí, který za jeho činnost odpovídá obecní radě.
Obecní úřad
§ 58
(1)
Obecní úřad tvoří starosta, zástupce (zástupci) starosty a pracovníci tohoto úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2)
Obecní úřad
a)
v oblasti samostatné působnosti
1.
plní úkoly, které mu uložila obecní rada při přípravě podkladů pro jednání obecního zastupitelstva a obecní rady a při zabezpečování plnění jejich usnesení,
2.
usměrňuje po odborné stránce rozpočtové a příspěvkové organizace a zařízení, které si obec zřídila, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
3.
pomáhá komisím v jejich činnosti,
b)
v oblasti přenesené působnosti obce vykonává státní správu s výjimkou věcí, které patří do působnosti obecní rady, komise nebo zvláštního orgánu.
(3)
Ve věcech přenesené působnosti je obecní úřad podřízen okresnímu úřadu.
(4)
Funkci obecního úřadu plní
a)
ve městech městský úřad,
b)
ve městech uvedených v § 3 úřad města a úřady městských obvodů nebo městských částí.
(5)
Všechny listiny, které jsou vyhotoveny orgány obce a týkají se otázek samostatné působnosti obce, se v záhlaví označují uvedením slova „Obec“ („Město“) a názvem obce či města; jde-li o listiny vyhotovené orgány obvodů nebo městských částí ve městech uvedených v § 3 v oblasti samostatné působnosti, označují se v záhlaví uvedeném shora „Obvod města“ nebo „Městská část“ s uvedením názvu města a názvu obvodu města nebo městské části. Všechna písemná opatření starosty, zástupce (zástupců) starosty, obecní rady a jejích orgánů v otázkách přenesené působnosti se v záhlaví označují „Obecní úřad“ („Městský úřad“, „Úřad města“, „Úřad městského obvodu“ nebo „Úřad městské části“) s uvedením názvu obce či města.
§ 59
(1)
Má-li obecní úřad více pracovníků, může obecní zastupitelstvo zřídit funkci tajemníka obecního úřadu. Městské zastupitelstvo, zastupitelstvo města, obvodní zastupitelstvo a místní zastupitelstvo musí vždy zřídit funkci tajemníka městského úřadu (úřadu města, úřadu městského obvodu, úřadu městské části). Jmenování tajemníka městského úřadu musí být předem projednáno s okresním úřadem, jde-li o tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části, s úřadem města a jde-li o tajemníka úřadu města s ministerstvem vnitra.
(2)
Tajemník je pracovníkem obecního úřadu. Ze své činnosti je odpovědný obecní radě.
(3)
Tajemník obecního úřadu
a)
je nadřízený všem pracovníkům obecního úřadu,
b)
plní úkoly vedoucího organizace podle zvláštních předpisů, nestanoví-li obecní rada jinak,
c)
zabezpečuje prostřednictvím pracovníků obecního úřadu plnění usnesení obecního zastupitelstva a obecní rady,
d)
koordinuje a kontroluje činnost pracovníků obecního úřadu.
(4)
Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání obecního zastupitelstva a schůzí obecní rady s hlasem poradním.
§ 60
Obecní úřady v obcích, které vláda určí nařízením (dále jen „pověřený obecní úřad“), vykonávají ve stanovených územních obvodech
a)
státní správu, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona nad rozsah přenesené působnosti uvedené v § 22 vykonávaly podle zvláštních zákonů místní národní výbory ve střediskových obcích, popřípadě místní národní výbory pro několik obcí jako rozšířenou působnost a městské národní výbory první a druhé kategorie,
b)
státní správu ve věcech uvedených v příloze k tomuto zákonu, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonávaly krajské nebo okresní národní výbory,
c)
státní správu ve věcech stanovených zvláštními zákony a ve věcech, které jim svěří okresní úřad,
a dále rozhodují v prvním stupni, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech občanů a organizací ve správním řízení.
§ 61
(1)
Úřady městských obvodů nebo městských částí ve městech uvedených v § 3 vykonávají
a)
přenesenou působnost podle § 22,
b)
státní správu uvedenou v § 60 písm. a), pokud si její výkon zcela nebo částečně nevyhradí ve statutu úřad města,
c)
státní správu ve věcech uvedených v příloze k tomuto zákonu, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonávaly krajské nebo okresní národní výbory, pokud si její výkon zcela nebo částečně nevyhradí ve statutu úřad města,
d)
státní správu podle odstavce 2 písm. c), pokud je pověří úřad města.
(2)
Úřad města ve městech uvedených v § 3
a)
vykonává státní správu uvedenou v § 60 písm. a), pokud si její výkon vyhradil ve statutu,
b)
vykonává státní správu ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. c), pokud si její výkon vyhradil ve statutu,
c)
vykonává státní správu, která do počátku účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů národním výborům měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem, pokud na něj byla přenesena okresním úřadem,
d)
přezkoumává rozhodnutí úřadů městských obvodů nebo městských částí vydaná ve správním řízení,
e)
kontroluje činnost úřadů městských obvodů nebo městských částí a poskytuje jim odbornou pomoc při plnění jejich úkolů v oblasti přenesené působnosti.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁPRAVA NESPRÁVNÝCH OPATŘENÍ
§ 62
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška nebo jiné opatření obecního zastupitelstva v samostatné působnosti zákonu, pozastaví okresní úřad jeho výkon. Nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal, předloží okresní úřad do 10 dnů od pozastavení věc České národní radě k rozhodnutí.
(2)
Odporuje-li opatření obecní rady nebo jejích orgánů v otázkách samostatné působnosti zákonu, pozastaví okresní úřad jeho výkon. Nezjedná-li nápravu obecní rada ani obecní zastupitelstvo, předloží okresní úřad do 10 dnů od pozastavení věc České národní radě.
(3)
Nesprávné opatření obecního zastupitelstva, obecních orgánů a obecní rady nebo jejich orgánů v otázkách přenesené působnosti zruší okresní úřad, nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal.
§ 63
Ustanovení o nápravě nesprávných opatření se nevztahují na rozhodnutí vydaná podle předpisů o správním řízení.
HLAVA PÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 64
Obecné předpisy o správním řízení6) se vztahují na rozhodování orgánů obce
a)
ve věcech podle § 15, § 47 odst. 3, § 48, 49 a 50,
b)
o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech občanů a organizací na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
§ 65
Skutečnosti nasvědčující vyloučení pracovníka obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu. U člena komise nebo zvláštního orgánu pověřeného výkonem přenesené působnosti se oznámení činí obecní radě. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě pracovník, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§ 66
Orgány obce správní rozhodnutí jimi vydaná na úseku přenesené působnosti samy vykonávají, pokud nebude podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 67
(1)
Funkce zakladatele státních podniků, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonávaly místní národní výbory, městské národní výbory, národní výbory měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem nebo obvodní národní výbory v těchto městech, a jejich pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení, se přenáší na obecní zastupitelstva, městská zastupitelstva, zastupitelstva měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem nebo obvodní zastupitelstva těchto měst, v nichž tyto státní podniky, organizace a zařízení mají své sídlo.
(2)
Funkce zakladatele státních podniků, kterou do počátku účinnosti tohoto zákona vykonávaly okresní a krajské národní výbory, a jejich pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení se na dobu nejdéle do 31. 12. 1992 přenáší na okresní úřady v okresech, v nichž státní podniky, organizace a zařízení mají své sídlo, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Funkce zakladatele těchto státních podniků a pravomoci zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení, může být na základě dohody mezi okresním úřadem a obecním zastupitelstvem přenesena na obec, v níž tyto státní podniky, organizace a zařízení mají své sídlo; k přenesení musí dojít vždy v těch případech, kdy o to obecní zastupitelstvo požádá.
(3)
O přenesení funkce zakladatele státních podniků a pravomoci zřizovat, řídit a zrušovat organizace a zařízení, které patřily ke dni účinnosti tohoto zákona do hospodářství národních výborů ve Středočeském kraji a měly své sídlo na území hlavního města Prahy, rozhodne vláda na návrh ministra vnitra.
§ 68
(1)
Práva a závazky místních národních výborů a městských národních výborů přecházejí na obce, v nichž měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto národní výbory sídlo; obdobně přecházejí práva a závazky obvodních národních výborů a národních výborů měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem na město Brno, Ostravu, Plzeň a Ústí nad Labem.
(2)
Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů pracovníků podle zvláštních předpisů
a)
z místních a městských národních výborů na obecní úřady v obcích, v nichž bylo sídlo uvedených národních výborů,
b)
z národních výborů měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem na úřady těchto měst,
c)
z obvodních národních výborů měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem na úřady městských obvodů v těchto městech.
§ 69
(1)
Ustavující zasedání obecního zastupitelstva zvoleného ve volbách do zastupitelstev v obcích v roce 1990 svolá rada příslušného národního výboru tak, aby se konalo do 15 dnů od vyhlášení výsledků voleb místní volební komisí.
(2)
Do zvolení obecní rady obecním zastupitelstvem zvoleným ve volbách do zastupitelstev v obcích v roce 1990 plní jeho úkoly dosavadní rada příslušného národního výboru.
§ 70
Příslušník obecní policie musí být veřejně označen. Do doby, než obecní zastupitelstvo bude moci zřídit obecní policii, může pověřit pracovníky obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci své působnosti. Pověření pracovníci dohlížejí na dodržování předpisů na ochranu veřejného pořádku, upozorňují fyzické a právnické osoby na zjištěné nedostatky a činí opatření k jejich odstranění. Jsou oprávněni požadovat od občanů potřebné vysvětlení k objasnění skutečností nutných k zjištění přestupků a ukládat pokuty v blokovém řízení. Předvést občana mohou jen v případě, neprokáže-li hodnověrně svou totožnost a věc nelze vyřídit na místě v blokovém řízení.
§ 71
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na hlavní město České republiky Prahu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 72
Zrušují se
a)
zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů vydaných pro Českou republiku,
b)
zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 1/1986 Sb., o národních výborech v okrese Ústí nad Labem,
c)
vládní nařízení č. 12/1968 Sb., o úpravě odměn a náhrad a některých dalších poměrů poslanců národních výborů a členů komisí a aktivů národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 127/1971 Sb., nařízení vlády České socialistické republiky č. 3/1989 Sb. a nařízení vlády České socialistické republiky č. 117/1989 Sb.,
d)
nařízení vlády České socialistické republiky č. 1/1972 Sb., o inspekcích veřejného pořádku národních výborů, ve znění nařízení vlády České socialistické republiky č. 153/1982 Sb.,
e)
nařízení vlády České socialistické republiky č. 152/1982 Sb., kterým se určují významná velká města a významná lázeňská města,
f)
nařízení vlády České socialistické republiky č. 59/1984 Sb., kterým se zřizuje čestné uznání Za rozvoj národních výborů.
§ 73
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990.
Burešová v. r.
Pithart v. r.
Pithart v. r.
Příloha k zákonu České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)
Pól. | Na úseku státní správy | se přenáší na pověřený obecní úřad působnost příslušející okresním národním výborům nebo krajským národním výborům | ||
podle | Předmět působnosti | |||
předpisu | § (či.) | |||
1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
1. | obrany státu | nařízení vlády č. 21/1958 Sb. | § 54 odst. 1 | určení osob, které je třeba určit k osobním úkonům již předem, na žádost vojenské správy; provádění potřebných šetření a jiných opatření |
2. |   | zák. č. 40/1961 Sb. | § 21 odst. 2 | ukládání provedení změn povrchu půdy vlastníkům nebo uživatelům pozemků na návrh vojenské správy nebo orgánu ministerstva vnitra |
3. | dopravy a silničního hospodářství | zák. č. 68/1979 Sb. | § 11 odst. 1 | ukládání mimořádných úkolů (omezení provozu) ke zdolání mimořádných naléhavých přepravních potřeb, nepřesahuje-li rozsah těchto potřeb obvod působnosti místního národního výboru |
4. | hospodaření s byty | zák. č. 41/1964 Sb. ve znění zák. ČNR č. 146/1971 Sb. a zák. ČNR č. 49/1982 Sb. | § 57 odst. 1 a 2 | souhlas k rozdělení bytu na dva nebo více samostatných bytů a souhlas k užívání bytu nebo jeho části k jiným účelům než k bydlení |
5. |   |   | § 67 odst. 3 | rozhodování o tom, zda určitý byt má povahu služebního bytu |
6. | školství | zák. ČNR č. 77/1978 § 10 o státní správě ve školství | § 10 | rozhodování o přijetí dítěte do školy, o odložení začátku povinné školní docházky, o osvobození žáka od povinnosti docházet do školy a o jiném způsobu jeho vzdělávání, o osvobození od povinné školní docházky |
7. | zemědělství | zák. č. 102/1963 Sb. | § 13 odst. 1 | rozhodování o náhradě škody, kterou způsobí oprávněné osoby vstupem na pobřežní pozemky při výkonu rybářského práva |
8. |   |   | § 13 odst. 2 | rozhodování o povinnosti vlastníka nebo uživatele pobřežního pozemku trpět umístění předepsaných vyznačení hranic rybářských revírů na těchto pozemcích |
9. | zemědělství | zák. č. 77/1976 Sb. | § 3 odst. 1 písm. 1) | rozhodování podle § 14 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a podle § 15 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, které nejsou zemědělskou půdou, a stanovení podmínek, za nichž se odnětí povolují |
10. |   | § 3 odst. 1 písm. m) | předepisování podle § 14 nebo § 19 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě | |
11. | § 3 odst. 1 písm. n) | schvalování dohod o odstranění ekonomické újmy, na kterou se vztahuje ustanovení § 23 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a nedojde-li k této dohodě anebo není-li uzavřená dohoda v souladu s právními předpisy, rozhodování o povinnosti ekonomickou újmu odstranit a určení lhůty k jejímu splnění | ||
12. | § 3 odst. 1 písm. o) | možnost ukládat podle § 27 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pokuty organizacím a jejich pracovníkům, jestliže jde o jinou zemědělskou půdu než o půdu podle § 7a odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a její výměra nepřesahuje jeden hektar | ||
13. | § 3 odst. 2 písm. b) | rozhodování o udělení předchozího souhlasu podle § 13a zákona, stanovení zásadních podmínek k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a schvalování plánu rekultivace, popř. stanovení zvláštního režimu jeho provádění | ||
14. | všeobecné vnitřní správy | zák. č. 55/1950 Sb. vyhl. č. 479/1950 Ú. l. | § 2 §6 a 7 | rozhodování o užívání a změně jména a příjmení |
15. | energetiky | zák. č. 79/1957 Sb. | § 12 odst. 1 | vydávání souhlasu k zrušení, dlouhodobému zastavení a přemístění závodního energetického díla a jeho části |
16. |   |   | § 13 | nařizování uvedení závodního energetického díla, jehož provoz byl zastaven, opět do provozu, vyžaduje-li to naléhavá potřeba v zásobování národního hospodářství a obyvatelstva elektřinou a určování vlastníku (správci) díla technických a hospodářských podmínek a způsobu uvedení díla do provozu, přihlížejíc k hospodárnosti |
17. | § 28 odst. 2 | rozhodování o náhradě škody, nedošlo-li k dohodě, na základě žádosti podané poškozeným | ||
18. | § 33 odst. 2 | rozhodování o podmínkách styku přenosného zařízení s cizími nemovitostmi, nedojde-li k dohodě | ||
19. | kultury | zák. č. 52/1959 Sb. | § 11 odst. 2 | zřizování a podpora specializovaných kulturních a osvětových zařízení, která nepřesahují svým významem rámec obce |
1)
Čl. 86 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění ústavního zákona č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů.
2)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
3)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
4)
Zákon ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích.
5)
§ 2 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).