61/1985 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 01.09.1985

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

61
VYHLÁŠKA
ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 18. července 1985
o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků
Ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví podle § 51 odst. 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), a podle § 51 a § 98 odst. 1 písm. d) zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách:
§ 1
(1)
Úkolem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „další vzdělávání“) je obnovovat, prohlubovat, doplňovat a rozšiřovat vědomosti a dovednosti pedagogických pracovníků v oblasti ideově politické, pedagogicko-psychologické, odborně předmětové, a to jako předpoklad zdokonalení pedagogické praxe.
(2)
Další vzdělávání řídí ministerstvo školství České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) a jiné ústřední orgány, které řídí školy a školská zařízení a národní výbory, které odborně vedou školy a školská zařízení.1)
§ 2
(1)
Dalším vzděláváním je ideově politické vzdělávání, uvádění začínajících pedagogických pracovníků do praxe, pomaturitní studium,2) postgraduální studium,3) specializační studium, funkční studium, průběžné vzdělávání a rozšiřující studium.
(2)
Ideově politické vzdělávání, uvádění začínajících pedagogických pracovníků do praxe, pomaturitní studium, postgraduální studium, funkční studium a průběžné vzdělávání je povinné.4) Specializační studium je povinné, pokud je kvalifikačním předpokladem.5) Rozšiřující studium je nepovinné.
§ 3
Ideově politické vzdělávání
(1)
Ideově politické vzdělávání organizují školy a školská zařízení.
(2)
Obsahem ideově politického vzdělávání jsou aktuální otázky školské politiky; uskutečňuje se v rozsahu 6 seminářů ve školním roce a ukončuje se besedou.
§ 4
Uvádění začínajících pedagogických pracovníků do praxe
(1)
Uvádění začínajících pedagogických pracovníků do praxe (dále jen „uvádění“) organizuje škola nebo školské zařízení ve spolupráci s okresními pedagogickými středisky nebo krajskými pedagogickými ústavy, Ústředním ústavem pro vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „Ústřední ústav“)6) a odvětvovými vzdělávacími zařízeními.
(2)
Uváděním se začínající pedagogičtí pracovníci adaptují na konkrétní podmínky povolání, učí se tvořivě uplatňovat vědomosti získané v období přípravy na povolání a rozvíjejí své praktické pedagogické dovednosti.
(3)
Uvádění se uskutečňuje v prvním roce po nástupu pedagogického pracovníka do pracovního poměru a trvá jeden rok. Ukončuje se závěrečným hodnocením. Pokud se nedosáhne po roce uvádění jeho stanoveného cíle, prodlouží ředitel dobu uvádění přiměřeně, nejdéle o další rok.
§ 5
Pomaturitní a postgraduální studium
(1)
Střední školy určené krajským národním výborem organizují pomaturitní studium ve spolupráci s příslušným krajským pedagogickým ústavem a dále s Ústředním ústavem, popř. po dohodě s příslušnými vysokými školami.
(2)
Postgraduální studium organizují vysoké školy ve spolupráci s Ústředním ústavem, popř. s odvětvovými vzdělávacími zařízeními.
(3)
Rozsah a obsah pomaturitního a postgraduálního studia je stanoven zvláštními předpisy.2,3)
(4)
Pedagogičtí pracovníci se k pomaturitnímu studiu nebo k postgraduálnímu studiu přihlašují prostřednictvím organizace, k níž jsou v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném obdobném poměru (dále jen „pracovní poměr“), nejdříve po pěti letech a nejpozději do ukončení dvanáctého roku jejich pedagogické praxe.
§ 6
Specializační studium
(1)
Specializační studium organizují Ústřední ústav, krajské pedagogické ústavy, vysoké školy, střední školy a odvětvová vzdělávací zařízení. Specializační studium se ukončuje závěrečným pohovorem. Pokud je absolvování příslušného druhu specializačního studia kvalifikačním předpokladem,5) ukončuje se závěrečnou zkouškou. O absolvování specializačního studia se vydává osvědčení.
(2)
Specializační studium je přípravou k výkonu specializovaných pedagogických činností, výzkumné a publikační činnosti, prohlubuje se jím znalost ve vědním, technickém nebo uměleckém oboru, rozvíjí se jím zájmy o vědu, techniku a umění.
(3)
Specializační studium se organizuje v rozsahu nejvíce dvou roků.
(4)
Pedagogičtí pracovníci se ke specializačnímu studiu přihlašují v souladu s potřebami školy nebo školského zařízení, na nichž působí, a podle vlastního zájmu.
§ 7
Funkční studium
(1)
Funkční studium ředitelů, jejich zástupců a kádrových rezerv, škol a školských zařízení, které odborně vedou okresní národní výbory, organizují krajské pedagogické ústavy ve spolupráci s Ústředním ústavem, vysokými školami a odvětvovými vzdělávacími zařízeními. Funkční studium ředitelů, jejich zástupců a kádrových rezerv škol a školských zařízení, které odborně vedou krajské národní výbory, vedoucích středisek praktického vyučování, vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních pedagogických, středisek nebo městských pedagogických středisek a školních inspektorů organizuje Ústřední ústav ve spolupráci s vysokými školami a odvětvovými vzdělávacími zařízeními. Funkční studium ředitelů středních zdravotnických škol, jejich zástupců a kádrových rezerv, ředitelů domovů mládeže těchto škol, vedoucích středisek praktického vyučováni, vrchních mistrů odborné výchovy, vedoucích odloučených pracovišť a vedoucích vychovatelů středních odborných učilišť organizují odvětvová vzdělávací zařízení ve spolupráci s Ústředním ústavem a vysokými školami.
(2)
Funkční studium poskytuje pracovníkům uvedeným v odstavci 1 způsobilost pro výkon funkce.
(3)
Funkční studium trvá zpravidla dva roky. Uchazeč se ke studiu přihlašuje z podnětu organizace, k níž je v pracovním poměru, nejpozději do dvou let po nástupu do funkce. Studium se ukončuje závěrečnou zkouškou před zkušební komisí. Zkušební komisi jmenuje pro studium organizované Ústředním ústavem na návrh jeho ředitele ministerstvo školství, pro studium organizované krajským pedagogickým ústavem na návrh jeho ředitele příslušný krajský národní výbor. Členy zkušebních komisí jsou přední pracovníci z oblasti školství. O absolvování studia se vydává osvědčení.
§ 8
Průběžné vzdělávání
(1)
Průběžné vzdělávání organizují a jeho rozsah v souladu s celospolečenskými a místními potřebami dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy určuji školy a školská zařízení, okresní pedagogická střediska a krajské pedagogické ústavy a odvětvová vzdělávací zařízeni ve spolupráci s vysokými školami.
(2)
Průběžné vzdělávání je svým obsahem zaměřeno na teoretické a praktické otázky sjednocování výchovně vzdělávacího působení všech pedagogických pracovníků na rozvoj osobnosti žáka školy nebo školského zařízení, na změny v koncepcích výchovy a vzdělávání vyjádřené v učebních plánech, osnovách, v učebnicích a programech výchovné práce, na nové právní normy v oblasti školství a nové poznatky z pedagogiky, psychologie a didaktiky.
§ 9
Rozšiřující studium
(1)
Rozšiřující studium je zvláštní druh studia na vysokých školách k rozšíření pedagogická a odborné způsobilosti k výchovně vzdělávací činnosti ve školách a školských zařízeních.
(2)
Rozšiřujícím studiem získávají
a)
učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů, kteří jsou absolventy vysokých škol učitelského studijního oboru, způsobilost k vyučování dalšího aprobačního předmětu v základních a středních školách a jednotlivých složek předmětu pracovní vyučování v základní škole,
b)
učitelé odborných předmětů na středních školách, kteří jsou absolventy vysokých škol neučitelského studijního oboru a doplňujícího studia, způsobilost k vyučování všeobecně vzdělávacím předmětům v základních a středních školách,
c)
učitelé, kteří jsou absolventy vysokých škol učitelského studijního oboru a dosáhlí kvalifikaci v oboru učitelství pro školy I. cyklu (pro 6. až 9. ročník základní devítileté školy), způsobilost k vyučování všeobecně vzdělávacím předmětům ve středních školách,
d)
učitelé, kteří jsou absolventy středních škol se způsobilostí k vyučování na prvním stupni základní školy, učitelé praktického vyučování na středních školách a mistři odborné výchovy, způsobilost pro školy a výchovná zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči,
e)
učitelky mateřských škol způsobilost pro práci v mateřských školách pro děti vyžadující zvláštní péči,
f)
pedagogičtí pracovníci, kteří jsou absolventy vysokých škol studijního oboru učitelství, způsobilost k vyučování a výchovné činnosti ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči,
g)
pedagogičtí pracovníci, kteří jsou absolventy středních škol a doplňkového pedagogického studia zaměřeného na učitelství dílenských předmětů a odborný výcvik pro střední školy, střediska praktického vyučování a učňovská střediska, způsobilost pro učitelství odborných předmětů na středních školách.
(3)
Přihlášky se podávají na tiskopisech pro řádné studium vysoké škole. Uchazeč podává přihlášku prostřednictvím organizace, k níž je v pracovním poměru, do 30. listopadu běžného roku pro příští školní rok; pokud uchazeč není v pracovním poměru, prostřednictvím místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Organizace, popř. místní (městský) národní výbor v místě trvalého bydliště uchazeče, doplní přihlášku jeho charakteristikou včetně vyjádření, zda ho ke studiu doporučuje, a zašle ji děkanátu fakulty, na kterou se uchazeč hlásí, do 28. února běžného roku. Součástí přihlášky je souhlas krajského národního výboru a lékařské potvrzení o jeho zdravotní způsobilosti. Uchazeči se změněnou pracovní schopností přiloží též posudek vydaný posudkovou komisí sociálního zabezpečení okresního národního výboru.7) Do studia podle odstavce 2 písm. g) se přijímají uchazeči starší 35 let. Tito uchazeči musí prokázat absolvování doplňkového pedagogického studia. O přijetí uchazeče do studia rozhoduje děkan fakulty s přihlédnutím ke studijním výsledkům a k osobní charakteristice uchazeče.8) Pro přijetí se nevyžaduje konání přijímací zkoušky s výjimkou odstavce 2 písm. g) a s výjimkou ověření praktických dovedností v hudební nebo výtvarné nebo tělesné výchově k rozšiřujícímu studiu podle odstavce 2 písm. a) a b).
(4)
Rozšiřující studium se organizuje formou studia při zaměstnání, které trvá 4-6 semestrů. Pro průběh studia platí zvláštní předpisy.9)
(5)
Rozšiřující studium se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, studium podle odstavce 2 písm. g) se ukončuje závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je písemná závěrečná práce. Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí, která se skládá z předsedy a alespoň 2 členů. Komisi jmenuje děkan fakulty. Závěrečná zkouška se koná v jednom dni. Absolventům se vydá vysvědčení, které je dokladem o rozšíření pedagogické způsobilosti, u studia podle odstavce 2 písm. g) též o rozšíření odborné způsobilosti. Na vysvědčení se uvede klasifikace z jednotlivých studijních předmětů závěrečné zkoušky s uvedením rozšířené pedagogické nebo odborné způsobilosti. Vysvědčení se označí dnem konání závěrečné zkoušky.10)
§ 10
Studujícím při zaměstnání se poskytují pracovní úlevy a hospodářské zabezpečení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.11)
§ 11
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 79/1977 Sb., o jednotném systému dalšího vzdělávání učitelů škol poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání a ostatních pedagogických a výchovných pracovníků,
2.
směrnice o rozšiřovacím učitelském studiu na filozofických a přírodovědeckých fakultách čj. 41 99/56-01/1 ze dne 28. března 1956 (Věstník MŠK, roč. XII, sešit 11 z 20. 4. 1956, ve znění směrnice č. 25 142/57-B I/1 z 31. 5. 1957),
3.
směrnice o rozšiřování a doplňování kvalifikace učitelů studiem při zaměstnání na pedagogických fakultách čj. 11 259/69 III/2 ze dne 24. února 1969 (Věstník MŠK roč. XXV, sešit 3 z 20. 3. 1969),
4.
směrnice č. 25/1969 - Zkušební řád pro závěrečnou zkoušku doplňkových studií na pedagogických fakultách čj. 31 028/69 III/2 ze dne 24. října 1969 (Věstník MŠK, roč. XXV, sešit 11), reg. v částce 7/1970 Sb.,
5.
směrnice ministerstva školství ČSR o některých formách pedagogické a odborné přípravy na učitelství odborných předmětů pro střední školy a lidové školy umění a pedagogické přípravy na učitelství dílenských předmětů a na odborný výcvik pro střední školy, střediska praktického vyučování a učňovská střediska, čj. 14 967/80-14 ze dne 30. dubna 1980 (Věstník MŠ a MK ČSR, roč. XXXVI, sešit 6 z 20. 6. 1980), reg. v částce 21/1980 Sb.,
6.
§ 5 odst. 1 vyhlášky č. 49/1967 Sb., o postgraduálním studiu na vysokých školách;
7.
instrukce MŠ ČSR ze dne 14. 9. 1979 čj. 26 708/ /1979-14 k uvádění začínajících učitelů do praxe, k pomaturitnímu studiu učitelů, k postgraduálnímu studiu učitelů, ke specializačnímu studiu učitelů a k funkčnímu studiu vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních pedagogických středisek (publ. v částce 8/1979 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory).
§ 12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1985.
Ministr:

Vondruška v. r.
1)
§ 14 odst. 1 zákona č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění vyhlášeném pod č. 48/1984 Sb.
§ 51 odst. 4 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
2)
Vyhláška MŠ ČSR č. 124/1984 Sb., o středních školách.
Vyhláška MS ČSR c. 95/1984 Sb., o přijímání ke studiu ve středních školách.
3)
Vyhláška č. 49/1967 Sb., o postgraduálním studiu na vysokých školách.
4)
5)
Příloha k vyhlášce č. 59/1985 Sb., o odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o určení školských zařízení, ve kterých mají pedagogičtí pracovníci postavení učitele.
6)
Statut Ústředního ústavu pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze čj. 7208 81-211 ze dne 21. dubna 1981 (Věstník MŠ a MK ČSR 1981, seš. 6).
7)
§ 27 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 138/1982 Sb. (úplné znění č. 32/1983 Sb.).
8)
§ 57 zákona č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
9)
Část třetí vyhlášky č. 110/1980 Sb., o studiu na vysokých školách (studijní předpisy).
10)
Tiskopis vysvědčení vydá SEVT.
11)
Vyhláška MŠ č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících pří zaměstnání.
Vyhláška MF č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění.