133/1985 Zb.

Časová verzia predpisu účinná od 01.07.1986

Obsah zobrazeného právneho predpisu má informatívny charakter.

133
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1985
o požární ochraně
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Požáry způsobují ztráty na životech, poškození zdraví i závažné škody na majetku. Proto je povinností orgánů, organizací a občanů požárům předcházet a v případě vzniku požáru přispět k jeho zdolání.
(2)
Účelem zákona je stanovit povinnosti orgánů, organizací a občanů, postavení a působnost orgánů státní správy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany tak, aby byly vytvořeny podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.
ČAST PRVNÍ
POVINNOSTI ORGÁNŮ, ORGANIZACÍ A OBČANŮ NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Povinnosti orgánů a organizací
§ 2
Obecná ustanovení
(1)
Orgány a organizace zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o požární ochraně“) jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladné odstraňují zjištěné nedostatky.
(2)
Za plnění úkolů na úseku požární ochrany v orgánech a organizacích odpovídají jejich vedoucí. Jeli v čele organizace kolektivní orgán, organizační předpisy určují, kdo odpovídá za plnění úkolů na úseku požární ochrany.
Povinnosti ústředních orgánů
§ 3
(1)
Ústřední orgány státní správy a jiné ústřední orgány (dále jen „ústřední orgány“) ve vztahu k jimi řízeným orgánům a organizacím
a)
upravují v dohodě s ministerstvem vnitra České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra“) organizaci a provádění požární ochrany podle podmínek jimi řízeného odvětví,
b)
kontrolují plnění úkolů na úseku požární ochrany a dodržování předpisů o požární ochraně,
c)
zabezpečují v plánu prostředky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany podle zvláštních předpisu,1)
d)
dbají na to, aby součástí hodnocení činnosti organizací bylo i hodnocení účinnosti opatření na úseku požární ochrany.
(2)
Ve vztahu k organizacím řízeným nebo spravovaným národními výbory plní povinnosti ústředních orgánů podle odstavce 1 krajské národní výbory; při úpravě organizace a provádění požární ochrany vycházejí ze zásad, které stanoví v dohodě s ministerstvem vnitra ústřední orgán, do jehož působnosti náleží příslušné odvětví. Krajské národní výbory si mohou vyžádat součinnost tohoto ústředního orgánu při kontrole plnění úkolů na úseku požární ochrany a dodržování předpisů o požární ochraně.
§ 4
(1)
Ústřední orgány, do jejíchž působnosti patří výroba, dovoz nebo prodej prostředků požární ochrany, jsou povinny zabezpečovat tuto činnost tak, aby byly uspokojeny odůvodněné potřeby požární ochrany.
(2)
Ústřední orgány, do jejichž působností patří řízení výkonu státní správy na úseku školství, zabezpečují, aby obsah výchovy a vzdělávání na všech druzích a stupních škol v přiměřeném rozsahu zahrnoval i otázky požární ochrany.
(3)
Při plnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 ústřední orgány spolupracují s ministerstvem vnitra.
§ 5
Povinnosti nadřízených orgánů
Nadřízené orgány ve vztahu k organizacím, které přímo řídí nebo spravují,
a)
zabezpečují a kontrolují plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně a z opatření uložených ústředním orgánem nebo orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
b)
zabezpečují v plánu prostředky na kádrové a materiálně technické vybavení požární ochrany podle zvláštních předpisů,1)
c)
zabezpečují a kontrolují při výzkumu a vývoji nových výrobků, materiálů a technologií požadavky požární bezpečnosti,
d)
dbají na to, aby součástí hodnocení činnosti organizací bylo i hodnocení účinnosti opatření na úseku požární ochrany.
§ 6
Povinnosti organizací
(1)
Organizace
a)
obstarávají a instalují v potřebném množství a druzích požární signalizaci, hasicí zařízení, požární techniku a jiné věcné prostředky požární ochrany se zřetelem na požární nebezpečí v organizaci a udržují je v řádném stavu,
b)
provádějí stanovená opatření, při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a při akcích, kterých se účastní větší počet osob,
c)
oznamují neodkladně okresnímu národnímu výboru a nadřízenému orgánu každý požár, který vznikl v organizaci,
d)
uplatňují při výzkumu a vývoji nových výrobků, materiálů a technologií požadavky požární bezpečnosti,
e)
provádějí pravidelnou kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany,
f)
plní ostatní povinnosti vyplývající pro ně z předpisů o požární ochraně a z opatření uložených jim nadřízeným orgánem nebo orgánem vykonávajícím státní požární dozor.
(2)
Obecně závazný právní předpis stanoví
a)
způsob vybavení organizací požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu,
b)
povinnosti organizací při činnostech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru a
při akcích, kterých se účastní větší počet osob.
Technik požární ochrany
§ 7
(1)
Ústřední orgány, nadřízené orgány a organizace ustanovují k plnění svých povinností na úseku požární ochrany technika požární ochrany. Ústřední orgány ho ustanovují po vyjádření ministerstva vnitra, nadřízené orgány po vyjádření krajského národního výboru a organizace po vyjádření národního výboru, který v nich vykonává státní požární dozor.
(2)
Obecně závazný právní předpis stanoví úkoly techniků požární ochrany a dále, v kterých organizacích
a)
plní povinnosti na úseku požární ochrany dva nebo více techniků požární ochrany,
b)
nelze spojovat funkci technika požární ochrany s jinou funkcí,
c)
se výjimečně nevyžaduje ustanovení technika požární ochrany,
d)
technik požární ochrany je přímo podřízen vedoucímu organizace.
§ 8
Místo funkce technika požární ochrany může ústřední orgán zřídit s ohledem na specifické podmínky v jím řízeném odvětví jinou funkci nebo organizační útvar k plnění povinností na úseku požární ochrany, a to po předchozím souhlasu ministerstva vnitra.
§ 9
(1)
Zjistí -li technik požární ochrany nedostatky, které mohou vést bezprostředně ke vzniku požáru v organizaci, je oprávněn nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění tohoto nebezpečí. O nařízených opatřeních neodkladně informuje příslušného vedoucího organizace a orgán vykonávající státní požární dozor.
(2)
Stejné oprávnění mají pracovníci zařazení ve funkcích zřízených podle § 8.
§ 10
Specialista požární ochrany
(1)
Organizace oprávněné k projektové činnosti2) ustanovují pro řešení požadavků požární ochrany v dokumentaci staveb specialistu požární ochrany.
(2)
Specialistu požární ochrany ustanovují také organizace provádějící výzkum a vývoj, pokud tyto organizace posuzují ve své činnosti i otázky zabezpečení požární ochrany.
(3)
Organizace pověřené výkonem funkce státní zkušebny ustanovují specialistu požární ochrany, pokud tak určí se zřetelem na charakter jejich činností příslušný ústřední orgán v dohodě s ministerstvem vnitra.
(4)
Ustanoveními odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení § 7 a 8.
(5)
Úkoly specialistů požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 11
Odborná způsobilost
(1)
Funkci technika požární ochrany, specialisty požární ochrany nebo funkci zřízenou podle § 8 mohou vykonávat jen pracovníci s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2)
Obsah odborné způsobilosti, způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování, jakož i vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti, stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 12
Jiní pracovníci pověření plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1)
Prováděním kontroly dodržování předpisů o požární ochraně a na jejich základě vydaných příkazů, zákazů a pokynů na určených pracovištích může pověřit vedoucí organizace podle potřeby kromě technika požární ochrany i jiné způsobilé pracovníky.
(2)
Povinnosti jiných pracovníků pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 13
Požární hlídka
(1)
Organizace zřizují požární hlídky
a)
v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
b)
na pracovištích se zvýšeným požárním nebezpečím,
c)
v případech určených místním národním výborem, popřípadě národním výborem vyššího stupně, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
(2)
Organizace zřizuje požární hlídku také tehdy, není-li v organizaci zřízena jednotka požární ochrany.
(3)
Úkoly požárních hlídek stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 14
Požárně technická komise
(1)
Požárně technická komise je poradním orgánem vedoucího organizace pro posuzování a zabezpečování úkolů na úseku požární ochrany.
(2)
Obecně závazný právní předpis stanoví, v kterých organizacích se požárně technická komise zřizuje, její složení a úkoly.
§ 15
Dokumentace požární ochrany
(1)
Ústřední orgány, nadřízené orgány a organizace jsou povinny zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany.
(2)
Druhy dokumentace požární ochrany, její obsah a vedení této dokumentace stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 16
Školení a odborná příprava pracovníků o požární ochraně
(1)
Organizace jsou povinny provádět pravidelné školení pracovníků o požární ochraně a odbornou přípravu pracovníků zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany, pokud tuto přípravu nevykonávají jiné orgány.
(2)
Ústřední orgány a nadřízené orgány zabezpečují školení určených pracovníků a odbornou přípravu techniků požární ochrany, specialistů požární ochrany a pracovníků zařazených ve funkcích zřízených podle § 8.
(3)
Okruh pracovníků, kteří se zúčastňují školení o požární ochraně, druhy, obsah a rozsah tohoto školení, jakož i druhy, obsah a rozsah odborné přípravy techniků požární ochrany, specialistů požární ochrany, pracovníků zařazených ve funkcích zřízených podle § 8 a pracovníků zařazených do jednotek požární ochrany a požárních hlídek, stanoví obecně závazný právní předpis.
Oddíl druhý
Základní povinnosti občanů
§ 17
(1)
Občané jsou povinni
a)
počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požárů, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, pří skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek a při manipulaci s otevřeným ohněm,
b)
umožnit pravidelné čistění komínů v rodinných domcích a jiných objektech v jejich vlastnictví nebo užívání,
c)
plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
d)
obstarat a udržovat v použitelném stavu hasicí zařízení a jiné věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném předpisy o požární ochraně,
e)
vytvářet v rodinných domcích a v jiných objektech ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
f)
umožnit kontrolním skupinám (§ 40) provést preventivní požární kontrolu k ověření dodržování předpisů o požární ochraně v rodinných domcích a v jiných objektech ve svém vlastnictví nebo užívání a odstranit zjištěné nedostatky ve lhůtě určené těmito orgány.
(2)
Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
(3)
Občan nesmí
a)
provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy,
b)
poškozovat nebo zneužívat hasicí přístroje nebo jiné věcné prostředky požární ochrany.
(4)
Obecně závazný právní předpis stanoví podrobnosti o povinnostech občanů při předcházení požárům a při jejich zdolávání.
Oddíl třetí
Pomoc při zdolávání požárů
§ 18
Osobní pomoc
Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru
a)
provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,
b)
uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,
c)
ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,
d)
poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru.
§ 19
Věcná pomoc
Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.
§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc
(1)
Povinnost poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na
a)
útvary a vojáky Československé lidové armády, vojsk ministerstva vnitra, útvary a příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění bojového úkolu nebo výkonu služby,
b)
organizace a pracovníky veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu v těchto organizacích nebo jiný závažný následek,
c)
organizace a pracovníky zdravotnictví, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.3)
(2)
Občan není povinen poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže mu v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.4)
§ 21
Náhrada výdajů
(1)
Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u okresního národního výboru, v jehož územním obvodu požár vznikl. Tento národní výbor o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.
(2)
Jestliže poskytla organizace věcnou pomoc při zdolávání požáru jiné organizaci, o náhradě výdajů s tím spojených platí zvláštní předpisy.5)
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 22
Vstup na nemovitosti
(1)
Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.
(2)
Je-li to nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být národním výborem, který cvičení jednotky požární ochrany organizuje, předem uvědomen. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.
(3)
Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne národní výbor, který cvičení jednotky požární ochrany organizuje, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. Vstupovat do rodinných domků a jiných objektů ve vlastnictví nebo užívání občanů při cvičení jednotky požární ochrany lze jen se souhlasem jejich vlastníka nebo uživatele.
(4)
O vstupu do zařízení na obranu vlasti a do objektů Sboru nápravné výchovy platí zvláštní předpisy.6)
ČÁST DRUHÁ
STATNÍ SPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Orgány státní správy a jejich působnost
§ 23
Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou ministerstvo vnitra a národní výbory.
Ministerstvo vnitra
§ 24
(1)
Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku požární ochrany
a)
řídí výkon státní správy na úseku požární ochrany,
b)
vypracovává koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
c)
vykonává státní požární dozor a hlavní státní požární dozor,
d)
ústředně plánuje podle zvláštních předpisů bilanční a finanční krytí na vybranou požární techniku a jiné věcné prostředky požární ochrany určené pro národní výbory; pro organizace tuto techniku bilančně zabezpečuje,
e)
řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,
f)
usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g)
zabezpečuje a provádí výzkum a vývoj na úseku požární ochrany,
h)
stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se na zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
i)
stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti a podílí se na jejím zabezpečování,
j)
řídí a organizuje požární službu civilní obrany.
(2)
Ministerstvo vnitra je oprávněno stanovit technické podmínky požární ochrany staveb.
§ 25
(1)
Ministerstvo vnitra je orgánem státní správy ve věcech středních škol požární ochrany7) V rámci této působnosti zřizuje a zrušuje střední školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2)
Žákům středních škol požární ochrany se poskytuje finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle v souladu s potřebami státní správy a národního hospodářství. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn a stipendií. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování.
(3)
Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.
Národní výbory
§ 26
(1)
Národní výbory na úseku požární ochrany zaměřují svoji činnost na účinné předcházení požárům a jejich zdolávání. Za tím účelem
a)
zabezpečují po materiální a finanční stránce potřeby požární ochrany,
b)
spolupracují s ostatními státními orgány a dobrovolnými společenskými organizacemi při zabezpečování úkolů na úseku požární ochrany,
c)
vytvářejí předpoklady pro aktivní účast občanů na plnění úkolů podle předpisů o požární ochraně,
d)
pravidelně projednávají stav na úseku požární, ochrany a přijímají potřebná opatření,
e)
zabezpečují výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu.
(2)
Národní výbory při plnění úkolů na úseku požární ochrany si poskytují vzájemnou pomoc, zejména při zdolávání požárů.
§ 27
Krajský národní výbor
a)
vykonává státní požární dozor,
b)
zabezpečuje a v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitra provádí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,
c)
řídí po odborné stránce výkon služby v útvarech Sboru požární ochrany národních výborů v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitra,
d)
zjišťuje v závažných případech příčiny vzniku požárů a zpracovává rozbory příčin jejich vzniku,
e)
organizuje preventivně výchovnou a propagační činnost,
f)
koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány ve svém územním obvodu,
g)
zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
h)
organizuje a zabezpečuje požární službu civilní obrany.
§ 28
Okresní národní výbor
a)
vykonává státní požární dozor,
b)
řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, pokud toto řízení není svěřeno ministerstvu vnitra nebo krajskému národnímu výboru,
c)
zabezpečuje požární techniku a jiné věcné prostředky požární ochrany pro místní národní výbory.
d)
řídí, organizuje a v rozsahu stanoveném ministerstvem vnitra provádí odbornou přípravu zejména velitelů závodních požárních útvarů, velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany a preventistů požární ochrany národních výborů,
e)
zjišťuje příčiny vzniku požárů a zpracovává rozbory příčin jejich vzniku,
f)
zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
g)
organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost,
h)
koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány ve svém územním obvodu,
i)
organizuje požární službu civilní obrany a provádí její přípravu.
§ 29
Místní národní výbor
a)
provádí preventivní požární kontroly,
b)
zabezpečuje odbornou přípravu svých jednotek požární ochrany a požárních hlídek,
c)
zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
d)
zřizuje ohlašovny požárů,
e)
provádí preventivně výchovnou činnost,
f)
pomáhá plnit úkoly na úseku požární služby civilní obrany.
§ 30
Obecně závazný právní předpis stanoví
a)
postup zjišťování příčin vzniku požárů,
b)
postup zpracování rozborů požárů,
c)
druhy dokumentace požární ochrany národních výborů, jejich obsah a vedení.
Oddíl druhý
Statní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1)
Státní požární dozor se vykonává
a)
kontrolou dodržování povinností orgánů a organizací stanovených předpisy o požární ochraně,
b)
posuzováním typizačních prací z hlediska požární bezpečnosti staveb,
c)
posuzováním dokumentace staveb včetně technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti,
d)
posuzováním výrobků z hlediska jejich požární bezpečnosti,
e)
kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany v organizacích,
f)
ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
(2)
Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví obecně závazný právní předpis.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
(1)
Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor
a)
v ústředních orgánech a krajských národních výborech z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3 a 5,
b)
posuzováním
1.
typizačních úkolů, typových podkladů a typizačních směrnic podle zvláštních předpisů,8)
2.
dokumentace staveb9) včetně technologií v případech stanovených obecně závazným právním předpisem,
3.
výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám a u nichž si posuzování vyhradí.
(2)
Vyhradí-li si ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. b) č. 3 k posouzení výrobek, je organizace, která takový výrobek vyrábí nebo dováží, povinna na svůj náklad bezplatně předložit ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky organizaci ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách. Jestliže je to technicky možné a hospodářsky účelné, dohodne se ministerstvo vnitra s organizací, že si vzorek ponechá jako doklad.
(3)
Zjistí-li ministerstvo vnitra, že výrobek má závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření.
(4)
Posudek vydaný ministerstvem vnitra Slovenské socialistické republiky v rámci jeho působnosti ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) č. 3 platí i v České socialistické republice.
§ 33
Ministerstvo vnitra ve vztahu ke krajským národním výborům a okresním národním výborům vykonává hlavní státní požární dozor. Při výkonu tohoto dozoru zjišťuje, jak krajské národní výbory a okresní národní výbory plní úkoly státního požárního dozoru; přitom je oprávněno provést kontrolu v kterémkoliv orgánu a organizaci.
§ 34
(1)
Krajský národní výbor vykonává státní požární dozor
a)
v orgánech nadřízených organizacím z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 5, pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra,
b)
posuzováním dokumentace staveb včetně technologií v případech stanovených obecně závazným právním předpisem,
c)
v organizacích určených ministerstvem vnitra v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra.
(2)
Krajský národní výbor dohlíží, jak okresní národní výbory plní úkoly při výkonu státního požárního dozoru; přitom je oprávněn provést kontrolu v kterékoliv organizaci ve svém územním obvodu.
§ 35
Okresní národní výbor vykonává státní požární dozor v rozsahu § 31 písm. a), c), e) a f), pokud tento dozor nepřísluší ministerstvu vnitra nebo krajskému národnímu výboru.
Vyloučení věci z užívání a zastavení provozu
§ 36
(1)
Jestliže věc nebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a)
vyloučení věci z užívání,
b)
zastavení provozu v objektech, které toto nebezpečí vyvolávají.
(2)
O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3)
Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit, ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4)
Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
§ 37
Zastavení provozu musí být předem projednáno s vedoucím organizace. Dojde-li vyloučením věci z užívání nebo zastavením provozu v jednotlivých objektech k podstatnému omezení nebo zastavení provozu v celém závodě nebo v celé organizaci, orgán vykonávající státní požární dozor o tom neodkladně uvědomí orgán nadřízený organizaci.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. b)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zastavení provozu.
Oddíl třetí
Preventivní požární kontroly
§ 39
(1)
Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně
a)
v objektech organizací, které určí okresní národní výbor,
b)
v rodinných domcích a jiných objektech ve vlastnictví nebo užívání občanů.
(2)
Okresní národní výbor určí k provedení preventivních požárních kontrol takové objekty, ve kterých se zřetelem k jejich velikosti a významu, malému požárnímu nebezpečí a malému rozsahu chráněných hodnot, není nutné vykonávat státní požární dozor.
§ 40
(1)
Místní národní výbor vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje členy Svazu požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům. Vedoucího kontrolní skupiny ustanovuje po projednání se Svazem požární ochrany.
(2)
Místní národní výbor může ustanovit pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany národního výboru, zpravidla z členů Svazu požární ochrany.
§ 41
(1)
Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní občany a příslušné pracovníky organizací na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, oznamují místnímu národnímu výboru.
(2)
Místní národní výbor
a)
ukládá opatření k odstranění nedostatků, které mohou vést ke vzniku požáru nebo ke ztížení záchrany osob a majetku, a kontroluje plnění těchto opatření,
b)
rozhoduje o vyloučení věci z užívání; ustanovení § 36 a 38 platí obdobně,
c)
navrhuje okresnímu národnímu výboru vydat rozhodnutí o zastavení provozu.
§ 42
Podrobnosti o provádění preventivních požárních kontrol stanoví obecně závazný právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
SBOR POŽÁRNÍ OCHRANY
Oddíl první
Postavení a organizace Sboru požární ochrany
§ 43
(1)
Zřizuje se Sbor požární ochrany. Jeho základním posláním je chránit před požáry život a zdraví občanů a majetek.
(2)
Sbor požární ochrany je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra České socialistické republiky (dále jen „ministr vnitra“) je představeným příslušníků Sboru požární ochrany.
(3)
V rámci Sboru požární ochrany se vytvářejí správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany.
§ 44
(1)
Ministerstvo vnitra, krajské národní výbory a okresní národní výbory zřizují k plnění svých úkolů na úseku požární ochrany správy Sboru požární ochrany.
(2)
Náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru ustanovuje do funkce a odvolává z ní plenární zasedání příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
(3)
Zástupce náčelníka správy Sboru požární ochrany národního výboru a velitele útvaru Sboru požární ochrany ustanovuje do funkce a odvolává z ní rada příslušného národního výboru na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany po projednání s náčelníkem správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
§ 45
(1)
Správa Sboru požární ochrany národního výboru je zvláštním orgánem národního výboru.10) je řízena radou národního výboru a správou Sboru požární ochrany vyššího stupně. Za svou činnost odpovídá radě národního výboru.
(2)
Správa Sboru požární ochrany národního výboru
a)
vykonává státní správu na úseku požární ochrany s výjimkou věcí patřících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí,
b)
řídí útvar Sboru požární ochrany,
c)
zpracovává odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečuje plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů,
d)
informuje poslance o své činnosti.
(3)
Příslušníci správy Sboru požární ochrany národního výboru se zúčastňují schůzí a besed poslanců s voliči.
§ 46
(1)
Vláda České socialistické republiky určí celkové početní stavy Sboru požární ochrany.
(2)
Ministr vnitra po projednání s krajskými národními výbory stanoví organizaci a určí početní stavy správ Sboru požární ochrany národních výborů a útvarů Sboru požární ochrany.
Oddíl druhý
Pracovněprávní vztahy příslušníků Sboru požární ochrany
§ 47
Podmínky přijetí
(1)
Příslušníkem Sboru požární ochrany (dále jen „příslušník“) může být jen československý státní občan, který je bezúhonný, morálně a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce ve Sboru požární ochrany, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.
(2)
Podmínku dovršení věku podle odstavce 1 nemusí splňovat absolventi středních škol požární ochrany. Tím nejsou dotčena ustanovení obecných předpisů o pracovních podmínkách mladistvých.
(3)
Podrobnosti o podmínkách přijetí a výjimky z podmínky vzdělání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 48
Slib
(1)
Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věrný Československé socialistické republice a jejímu socialistickému společenskému zřízení, budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry.
Své povinnosti budu vykonávat svědomitě, důsledně plnit rozkazy a pokyny náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany a při svém jednání budu mít stále na zřeteli zájmy socialistické společnosti.“.
(2)
Složení slibu se nevyžaduje, jestliže příslušník tento slib složil v bezprostředně předcházejícím pracovním poměru.
§ 49
Pracovní poměr a zkušební doba
(1)
Příslušník je v pracovním poměru
a)
k okresnímu národnímu výboru nebo
b)
ke krajskému národnímu výboru nebo
c)
k ministerstvu vnitra nebo jím řízené organizaci na úseku požární ochrany.
(2)
S příslušníkem může být při přijetí do pracovního poměru sjednána zkušební doba až na šest měsíců.
§ 50
Převedení na jinou práci a přeložení
(1)
Příslušníka lze převést i bez jeho souhlasu na jinou práci (funkci) až na 90 pracovních dnů v kalendářním roce, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby.
(2)
Příslušníka lze přeložit i bez jeho souhlasu do jiného místa výkonu služby v rámci organizace i na dobu delší než 90 dnů, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitá potřeba služby. Opětovně lze příslušníka přeložit nejdříve po uplynutí jednoho roku od doby, kdy skončilo jeho dřívější přeložení, pokud se s organizací nedohodne jinak.
§ 51
Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany
(1)
Správa Sboru požární ochrany je povinna na požádání správy Sboru požární ochrany vyššího stupně vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany. Obecně závazný právní předpis stanoví, co se rozumí mimořádnými úkoly Sboru požární ochrany.
(2)
K plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě.
(3)
Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům náčelníka správy Sboru požární ochrany nebo velitele útvaru Sboru požární ochrany, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní.
(4)
Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany uhradí ten národní výbor, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
(5)
Jestliže národní výbor, u něhož je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Sboru požární ochrany, má nárok na náhradu vůči národnímu výboru, jehož správa Sboru požární ochrany o vyslání požádala; totéž platí, jestliže o vyslání požádalo ministerstvo vnitra.
§ 52
Okamžité zrušení pracovního poměru
S příslušníkem se může okamžitě zrušit pracovní poměr také tehdy, jestliže odmítne složit předepsaný slib nebo jestliže mu byla odňata hodnost.
§ 53
Povinnosti příslušníků
(1)
Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru
a)
plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Sboru požární ochrany a z rozkazů a pokynů náčelníků a velitelů Sboru požární ochrany; splnění rozkazu smí odmítnout, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin nebo přečin,
b)
zvyšovat své politické a odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
c)
dodržovat zásady služební zdvořilosti.
(2)
Podrobnosti výkonu služby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 54
Odměny a kárná opatření
(1)
Ministr vnitra, náčelníci správ a velitelé útvarů Sboru požární ochrany mohou příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Rozsah jejich pravomoci udělovat odměny a ukládat kárná opatření stanoví obecně závazný právní předpis.
(2)
Odměnami jsou
a)
písemná pochvala,
b)
věcný dar,
c)
peněžitá odměna,
d)
mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti.
(3)
Dalším kárným opatřením je snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.
(4)
Náčelníkovi správy Sboru požární ochrany národního výboru může udělovat odměny s výjimkou odměny uvedené v odstavci 2 písm. d) a ukládat kárná opatření s výjimkou kárného opatření uvedeného v odstavci 3 předseda tohoto národního výboru, a to zpravidla na návrh náčelníka správy Sboru požární ochrany vyššího stupně.
Pracovní doba
§ 55
(1)
Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může být nejvýše 24 hodin; přitom délka pracovní doby v této směně může být nejvýše 18 hodin.
(2)
Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu 15 minut, nejvýše však v rozsahu 45 minut za směnu.
(3)
Začátek a konec pracovní doby příslušníků stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 56
(1)
Příslušníkům se může nařídit pracovní pohotovost na pracovišti nebo mimo pracoviště.
(2)
Příslušníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nařizuje v rámci pracovní směny pracovní pohotovost na pracovišti.
(3)
U příslušníka, který je v době pracovní pohotovosti na pracovišti povolán k výkonu práce nad rozsah stanovené a rozvržené týdenní pracovní doby, jde o výkon práce přesčas.
(4)
Pracovní pohotovost na pracovišti, při které příslušník nevykonává práci, se v kalendářním roce započítává do pracovní doby v rozsahu nejvýše týdenní pracovní doby včetně pracovní pohotovosti a posuzuje se jako práce přesčas. To neplatí u příslušníků s kratší pracovní dobou.
(5)
Příslušníkovi se za práci přesčas podle odstavce 4 poskytuje náhradní volno, a to jen v případě, jestliže jeho pracovní pohotovost na pracovišti trvala v kalendářním roce nejméně 180 hodin, v nichž nebyl povolán k výkonu práce. Toto náhradní volno se poskytuje v témže kalendářním roce; jen výjimečně je lze poskytnout tak, aby bylo vyčerpáno nejpozději do 30. dubna nasledujícího roku. Za nevyčerpané náhradní volno nelze poskytnout mzdu ani náhradu mzdy; mzda se však poskytne, jestliže náhradní volno nebylo vyčerpáno z důvodů na straně organizace.
(6)
Podrobnosti o poskytování náhradního volna podle odstavce 5 a způsob jeho čerpání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 57
Péče o příslušníky
(1)
Náčelník správy Sboru požární ochrany je povinen zabezpečit příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, v potřebném rozsahu bezplatné stravování a vhodné ubytování; při plnění tohoto úkolu jsou organizace povinny poskytnout pomoc.
(2)
Podrobnosti o poskytování bezplatného stravování a ubytování stanoví obecně závazný právní předpis.
Společná ustanovení o pracovněprávních vztazích příslušníků
§ 58
V pracovněprávních vztazích příslušníků, kteří jsou v pracovním poměru k okresnímu národnímu výboru nebo ke krajskému národnímu výboru, plní úkoly vedoucího organizace náčelníci správ Sboru požární ochrany těchto národních výborů; v pracovněprávních vztazích náčelníka správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru nebo krajského národního výboru plní úkoly vedoucího organizace předseda tohoto národního výboru.
§ 59
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na pracovněprávní vztahy příslušníků zákoník práce a obecně závazné právní předpisy vydané na jeho základě.
Oddíl třetí
Hodnosti a stejnokroj
§ 60
Hodnosti
(1)
Příslušníkům náležejí hodnosti s označením příslušnosti ke Sboru požární ochrany. Příslušnost ke Sboru požární ochrany se vyjadřuje zkratkou „PO“ u každé hodnosti.
(2)
Stanoví se tyto hodnosti
e)
praporčické: rotný PO, rotrmistr PO, nadrotmistr PO, podpraporčík PO, praporčík PO, nadpraporčík PO;
b)
důstojnické: podporučík PO, poručík PO, nadporučík PO, kapitán PO, major PO, podplukovník PO, plukovník PO.
§ 61
Jmenování a povyšování do hodností
(1)
Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného PO; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra PO a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka PO.
(2)
Do praporčické nebo důstojnické hodnosti jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný náčelník správy Sboru požární ochrany nebo ministr vnitra.
(3)
Příslušník má nárok na povýšení, jestliže
a)
vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,
b)
dosahuje dobrých výsledků ve službě,
c)
uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti a
d)
splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut.
(4)
Povyšování do hodnosti plukovníka PO je výběrové.
§ 62
Odnětí hodnosti
Ministr vnitra může odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníkovi, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.
§ 63
Stejnokroj
(1)
Příslušníkům náleží stejnokroj.
(2)
Příslušníci, kterým je pro výkon služby předepsán stejnokroj, jsou povinni jej při výkonu služby nosit.
§ 64
Podrobnosti o hodnostech a stejnokroji příslušníků, výjimky z § 61 odst. 1, z § 63 odst. 2 a řízení ve věcech hodností příslušníků upraví obecně závazný právní předpis.
ČÁST ČTVRTÁ
JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 65
Druhy jednotek požární ochrany
(1)
Jednotkami požární ochrany jsou:
a)
útvar Sboru požární ochrany, který je složený z příslušníků,
b)
závodní požární útvar, který je složený z pracovníků organizace (dále jen „pracovníci“),
c)
dobrovolný veřejný požární sbor a dobrovolný závodní požární sbor, které jsou složeny z osob vykonávajících činnost v těchto jednotkách požární ochrany dobrovolně vedle svého zaměstnání (dále jen „členové“) a jsou zpravidla členy Svazu požární ochrany.
(2)
Zřizování, vnitřní organizací a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 66
Útvary Sboru požární ochrany
(1)
Okresní národní výbor zřizuje okresní útvar Sboru požární ochrany.
(2)
Krajský národní výbor zřizuje krajský útvar Sboru požární ochrany.
(3)
Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů zřídit útvar Sboru požární ochrany ministerstva vnitra.
(4)
Ministerstvo vnitra může v odůvodněných případech udělit výjimku z povinnosti zřídit útvar Sboru požární ochrany podle odstavce 1 nebo 2. Se souhlasem ministerstva vnitra může výjimečně zřídit útvar Sboru požární ochrany i jiný než okresní národní výbor nebo krajský národní výbor.
(5)
Na základě dohody mezi ministerstvem vnitra, ústředním orgánem a krajským národním výborem může být zřízen útvar Sboru požární ochrany i v organizaci. Zásady zřizování útvarů Sboru požární ochrany v organizacích stanoví vláda České socialistické republiky.
§ 67
Zavodní požární útvar
(1)
Závodní požární útvar zřizuje organizace, kterou určí krajský národní výbor v dohodě s orgánem nadřízeným organizaci. Přitom se přihlíží zejména k velikosti organizace, jejímu významu pro národní hospodářství, k požárnímu nebezpečí vyplývajícímu z technologie nebo z povahy skladovaných materiálů.
(2)
Organizace může zrušit závodní požární útvar jen se souhlasem krajského národního výboru.
(3)
Odůvodňují-li to hospodářské nebo jiné důležité okolnosti, může být zřízen závodní požární útvar pro dvě nebo více organizací na základě smlouvy o sdružení; ke zřízení takového závodního požárního útvaru je třeba souhlas krajského národního výboru, v jehož územním obvodu má tento útvar působit.
Dobrovolné jednotky požární ochrany
§ 68
(1)
Místní národní výbor zřizuje a spravuje dobrovolný veřejný požární sbor. Velitele tohoto sboru jmenuje a odvolává po projednání s okresním národním výborem, a to zpravidla na návrh Svazu požární ochrany.
(2)
Organizace, kterou určí okresní národní výbor, zřizuje dobrovolný závodní požární sbor; se souhlasem okresního národního výboru jmenuje a odvolává jeho velitele.
(3)
Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti dobrovolného veřejného požárního sboru nebo dobrovolného závodního požárního sboru se mohou do něj zařadit v nezbytném počtu i osoby vykonávající tuto službu jako svoje povolání. O tomto opatření rozhodne okresní národní výbor; u organizace se souhlasem orgánu nadřízeného organizaci.
§ 69
(1)
V organizaci, v níž se nezřizuje jednotka požární ochrany, plní úkoly této jednotky požární ochrany požární hlídky.
(2)
Místní národní výbor může místo dobrovolného veřejného požárního sboru zřídit požární hlídku jen se souhlasem okresního národního výboru.
§ 70
Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1)
Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a)
provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b)
provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.
(2)
Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s útvary Sboru národní bezpečnosti a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.11)
(3)
Podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany
(1)
Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.
(2)
Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila.
(3)
Činnost velitelů, příslušníků, pracovníků a členů jednotek požární ochrany a zásady velení při společném zásahu stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 72
Odborná způsobilost a příprava
(1)
Určené funkce v jednotkách požární ochrany mohou zastávat příslušníci, pracovníci a členové s požadovanou odbornou způsobilostí. Okruh těchto funkcí, obsah odborné způsobilosti, způsob a podmínky jejího ověřování a osvědčování, jakož i vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví obecně závazný právní předpis.
(2)
Příslušníci, pracovníci a členové jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu pří zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.
(3)
Pracovníci [§ 65 odst. 1 písm. b)], členové dobrovolných jednotek požární odíraný [§ 65 odst. 1 písm. c)] a členové požárních hlídek (§ 69) jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany a členové požárních hlídek ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně pracovníka z důvodu obecného zájmu.12)
(4)
Odborná příprava jednotek požární ochrany zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport. Podrobnosti o odborné přípravě jednotek požární ochrany a o organizování soutěží v požárním sportu stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů
(1)
Národní výbory a organizace jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.
(2)
Krajské národní výbory a okresní národní výbory jsou oprávněny ve svém územním obvodu v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek a věcných prostředků požární ochrany z víre krajů nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(3)
Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech národních výborů nebo v organizacích, které takovou pomoc poskytnou.
(4)
O vyžadování vojenské výpomoci a o poskytování mezistátní pomocí platí zvláštní předpisy.13)
ČÁST PÁTÁ
SPOLUPRÁCE S DOBROVOLNÝMI SPOLEČENSKÝMI ORGANIZACEMI
§ 74
Ministerstvo vnitra, národní výbory a ostatní orgány a organizace při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s příslušnými orgány dobrovolných společenských organizací, zejména Svazu požární ochrany, Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.
§ 75
Svaz požární ochrany
Svaz požární ochrany pomáhá národním výborům při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
a)
se zúčastňuje organizování a provádění preventivních požárních kontrol,
b)
spolupracuje při zřizování a zabezpečování činnosti dobrovolných veřejných požárních sborů a požárních hlídek, při údržbě požární techniky a jiných věcných prostředků požární ochrany,
c)
se podílí na odborné přípravě členů dobrovolných veřejných požárních sborů a požárních hlídek, jakož i na odborné přípravě členů kontrolních skupin,
d)
se podílí na preventivně výchovné činnosti na úseku požární ochrany,
e)
se podílí na zpracování dokumentace požární ochrany místních národních výborů,
f)
předkládá návrhy na materiálně technické vybavení dobrovolných veřejných požárních sborů,
g)
se podílí na plnění úkolů na úseku civilní obrany.
ČÁST ŠESTÁ
POSTIH ORGANIZACÍ A OBČANŮ
Pokuty organizacím
§ 76
(1)
Ministerstvo vnitra, krajský národní výbor nebo okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kčs organizaci, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
neoznačí pracoviště se zvýšeným požárním nebezpečím příslušnými příkazy, zákazy a pokyny,
b)
neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany,
c)
neprovádí pravidelné školení pracovníků organizace o požární ochraně a odbornou přípravu jednotky požární ochrany a požárních hlídek,
d)
neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e)
nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem,
f)
nezabezpečí vybavení objektu požární signalizací, hasicími zařízeními, požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v organizaci nebo tyto neudržuje v použitelném stavu,
g)
neposkytne na výzvu velitele cvičení, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru potřebnou věcnou pomoc nebo neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti s cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí národního výboru,
h)
neoznámí okresnímu národnímu výboru vznik požáru v organizaci.
(2)
Ministerstvo vnitra, krajský národní výbor a okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kčs organizaci, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
znemožní přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody, zejména nesprávným uskladněním materiálů,
b)
poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
c)
neustanoví technika požární ochrany nebo specialistu požární ochrany, nezřídí požární hlídku nebo požárně technickou komisi,
d)
nezřídí jednotku požární ochrany, ačkoliv byla podle rozhodnutí příslušného národního výboru povinna ji zřídit nebo ji nevybaví potřebnou požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany nebo ji používá k činnosti, která nesouvisí s požární ochranou,
e)
nedodrží předpisy o skladování a manipulaci hořlavými látkami nebo neprovede potřebná opatření při činnostech spojených se zvýšeným požárním nebezpečím nebo při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob,
f)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
g)
postupuje v rozporu s rozhodnutím, kterým jí byla zakázána výroba, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo jí bylo uloženo provedení jiných opatření u výrobků vykazujících závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti,
h)
neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo národního výboru potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo záchrannými pracemi, ačkoliv k tomu byla povinna.
(3)
Ministerstvo vnitra nebo krajský národní výbor při výkonu státního požárního dozoru
může uložit pokutu až do 250 000 Kčs nadřízenému orgánu, který porušil povinnosti stanovené v § 5.
(4)
Organizaci nebo nadřízenému orgánu, které opětovně porušily povinnost, za kterou jim byla v předchozích třech letech uložena pokuta, může ministerstvo vnitra, krajský národní výbor nebo okresní národní výbor při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 3.
(5)
Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(6)
Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost organizace nebo nadřízeného orgánu za způsobenou škodu a postih jejich pracovníků podle pracovněprávních předpisů.
§ 77
(1)
Pokutu podle § 76 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2)
Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil. Pokuta uložená ministerstvem vnitra je příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky.
Přestupky
§ 78
(1)
Za přestupek na úseku požární ochrany může národní výbor uložit
a)
důtku,
b)
pokutu ve výši uvedené v odstavcích 2, 3 nebo 4.
(2)
Důtku nebo pokutu až do 1000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
a)
porušil předpisy a příkazy o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany,
b)
neumožnil nebo ztížil provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany,
c)
neuposlechl nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydaného podle § 88 odst. 2 písm. a).
(3)
Důtku nebo pokutu až do 3000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
a)
porušil zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů nebo neumožnil pravidelné čistění komínů,
b)
neprovedl ve stanovené lhůtě opatření uložené národním výborem,
c)
poškodil, odstranil, zneužil nebo jinak snížil účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo vědomě bezdůvodně přivolal jednotku požární ochrany,
d)
neposkytl osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu byl povinen,
e)
neumožnil vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu byl povinen podle rozhodnutí národního výboru.
(4)
Důtku nebo pokutu až do 5000 Kčs lze uložit občanovi, který se dopustil přestupku na úseku požární ochrany tím, že
a)
nedodržel předpisy o skladování a manipulaci hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálů znemožnil přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody,
b)
porušil příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím,
c)
neumožnil jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztížil provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo záchranných prací,
d)
porušil rozhodnutí o vyloučení věcí z užívání nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
e)
prováděl práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv neměl odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy,
f)
zanedbal z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání.
§ 79
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.14)
(2)
Pokuta uložená podle § 78 je příjmem národního výboru, který ji uložil.
ČÁST SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 80
Odškodňování úrazů
(1)
Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a)
při jeho činnosti v dobrovolném veřejném požárním sboru, v požární hlídce nebo v kontrolní skupině,
b)
v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho
následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany, (dále jen „poškozený“), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,15) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2)
Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu okresní národní výbor, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1)
Vláda České socialistické republiky stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2)
Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění i příslušníkovi, pracovníkovi jednotky požární ochrany a členovi dobrovolného závodního požárního sboru a pozůstalým po nich.
(3)
Jednorázové mimořádné odškodnění pracovníkům závodního požárního útvaru, členům dobrovolného závodního požárního sboru, jakož i jiným pracovníkům organizace a pozůstalým po nich, poskytuje organizace, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jednotek požární ochrany v objektech vlastní organizace. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo vnitra.
(4)
Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Náhrada věcné škody
§ 82
Občan má nárok na náhradu věcné škody, která mu vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru, popřípadě při cvičení jednotky požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se může přiznat náhrada nákladů spojených s pořízením nové věci za věc poškozenou.
§ 83
(1)
Občanovi se nahrazuje také věcná škoda, která mu vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2)
Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje občanovi, jehož objekty byly zasaženy požárem.
§ 84
(1)
Náhradu škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany.
(2)
Jestliže vznikla občanovi věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu organizace, má okresní národní výbor vůči této organizaci právo na náhradu toho, co občanovi poskytl.
(3)
Právo na náhradu škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
ČÁST OSMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 85
(1)
Působnost ministerstva vnitra, krajského národního výboru a okresního národního výboru při výkonu státního požárního dozoru, jakož i působnost místního národního výboru při provádění preventivních požárních kontrol se nevztahuje na
a)
útvary a zařízení Československé lidové armády, vojsk ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
b)
báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy,
c)
drážní vozidla, říční plavidla, námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.
(2)
Působnost ministerstva vnitra, krajského národního výboru a okresního národního výboru při zjišťování příčin vzniku požárů se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1, s výjimkou drážních vozidel a říčních plavidel.
§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.
§ 87
(1)
Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Československá socialistické republika vázána.
(2)
Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.
§ 88
Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1)
Příslušníci při výkonu státního požárního dozoru a při zjišťování příčin vzniku požárů a členové kontrolních skupin při provádění preventivních požárních kontrol jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení, provádět potřebná zjištění a úkony, nahlížet do příslušné dokumentace, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a potřebnou součinnost od vedoucích a ostatních pracovníků organizací a občanů.
(2)
Příslušníci, velitelé závodních požárních útvarů, velitelé dobrovolných veřejných požárních sborů nebo dobrovolných závodních požárních sborů a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni
a)
nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,
b)
vyzvat občana, který porušil předpisy o požární ochraně, aby prokázal svoji totožnost; pokud ji hodnověrně neprokáže, jsou oprávněni předvést tohoto občana na místní národní výbor nebo na útvar Sboru národní bezpečnosti.
(3)
Oprávnění podle odstavců 1 a 2 se prokazuje způsobem, který stanoví obecně závazný právní předpis.
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2)
O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje
a)
náčelník správy Sboru požární ochrany, pokud jde o podřízené příslušníky,
b)
náčelník správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru, pokud jde o ostatní osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany.
§ 90
Předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství16) nejsou ustanoveními § 88 a 89 dotčeny.
§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1)
K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti příslušníků, pracovníků a členů jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar.
(2)
Zásady poskytování darů uvedených v odstavci 1 stanoví vláda České socialistické republiky.
§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech příslušníků, pracovníků a členů jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.
§ 93
Hodnosti a stejnokroje pracovníků a členů
(1)
Pracovníkům závodních požárních útvarů náleží hodnosti s označením příslušnosti k závodnímu požárnímu útvaru a stejnokroj.
(2)
Členům dobrovolných veřejných požárních sborů a dobrovolných závodních požárních sborů náleží stejnokroj a funkční označení.
(3)
Podrobnosti o hodnostech, funkčních označeních a stejnokrojích pracovníků a členů jednotek požární ochrany stanoví obecně závazný právní předpis. Tento předpis může též stanovit, kterým dalším osobám plnícím úkoly na úseku požární ochrany náleží stejnokroj.
§ 94
Působnost Národního výboru hlavního města Prahy
(1)
Působnost krajských a okresních národních výborů podle tohoto zákona vykonává na území hlavního města Prahy Národní výbor hlavního města Prahy. V územních obvodech, pro které nejsou na území hlavního města Prahy zřízeny místní národní výbory, vykonává Národní výbor hlavního města Prahy také působnost, která podle tohoto zákona patří místním národním výborům.
(2)
Národní výbor hlavního města Prahy může podle zvláštního předpisu17) svěřit svoji působnost v rozsahu působnosti okresních a místních národních výborů podle tohoto zákona obvodním národním výborům na území hlavního města Prahy; tyto národní výbory pak zřizují obvodní správy Sboru požární ochrany.
§ 95
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Na vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkce technika požární ochrany, specialisty, požární ochrany nebo funkce zřízené podle § 8 a dále na rozhodování podle § 32 odst. 1 písm. b) č. 1 a 2, § 38, § 67 odst. 2 a 3 a § 73 odst. 2 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.18)
§ 96
Vznikne-li pochybnost o povinnosti organizace
a)
ustanovit k plnění povinností na úseku požární ochrany dva nebo více techniků požární ochrany nebo ustanovit technika požární ochrany, jehož funkce nebude spojena s jinou funkcí [§ 7 odst. 2 písm. a), b)],
b)
ustanovit specialistu požární ochrany v organizaci provádějící výzkum a vývoj (§ 10 odst. 2),
c)
zřídit požární hlídku (§ 13),
d)
zřídit požárně technickou komisi (§ 14),
rozhodne o této povinnosti orgán, který v organizaci vykonává státní požární dozor.
§ 97
Zákaz používat jednotky požární ochrany a věcné prostředky požární ochrany
Pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 92), jednotky požární ochrany, požární techniku a jiné věcné prostředky požární ochrany nelze používat k činnostem nesouvisejícím s požární ochranou.
Přechodná ustanovení
§ 98
Organizace, ve kterých ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona byl zřízen závodní požární útvar nebo dobrovolný závodní požární sbor, se považují za organizace určené ke zřízení těchto jednotek požární ochrany příslušným národním výborem (§ 67 odst. 1 a § 68 odst. 2).
§ 99
(1)
Inspekce požární ochrany národních výborů zřízené podle dosavadních předpisů19) se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za správy Sboru požární ochrany národních výborů podle tohoto zákona.
(2)
Veřejné požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za útvary Sboru požární ochrany podle tohoto zákona.
§ 100
Pracovníci ministerstva vnitra zařazení na úseku požární ochrany, pracovníci inspekcí požární ochrany národních výborů a příslušníci veřejných požárních útvarů se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky Sboru požární ochrany; složení slibu u těchto příslušníků zabezpečí náčelníci správ Sboru požární ochrany nejpozději do pěti dnů po nástupu příslušníka do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vnitra vydá
b)
v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a příslušným odborovým orgánem obecně závazné právní předpisy k provedení § 47 odst. 3, § 53 odst. 2,§ 54 odst. 1, § 55 odst. 3 a § 56 odst. 6 tohoto zákona,
c)
v dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky, ministerstvem financí České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky obecně závazný právní předpis k provedení § 25 odst. 3 tohoto zákona,
d)
po projednání s federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra obecně závazný právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona.
§ 102
(1)
V zákoně č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.), se v § 20 odst. 1 vypouštějí slova „zejména veřejné požární útvary”.
(2)
Zákon České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 48/1984 Sb.), se mění a doplňuje takto
1.
v § 33 odst. 2 se vypouštějí slova „školy požární ochrany”,
2.
v § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
(2) Na střední školy požární ochrany se vztahují ustanovení § 22a, § 22b, § 23, § 24 odst. 1, 2, 3, 4, 7 a 8, § 26, § 26a, § 26b, § 27, § 32a odst. 1, § 32b a 32e. Působnost, která patří podle těchto ustanovení ministerstvu školství nebo krajskému národnímu výboru, vykonává ve věcech středních škol požární ochrany ministerstvo vnitra České socialistické republiky.”.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
(3)
V nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, se vypouštějí slova
a)
v § 1 odst. 1 „krajskou inspekci požární ochrany”,
b)
v § 2 odst. 1 „městskou inspekci požární ochrany”,
c)
v § 3 odst. 1 „okresní inspekci požární ochrany”,
d)
v § 4 odst. 1 „městskou inspekci požární ochrany”.
§ 103
(1)
Zrušují se:
1.
zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České narodní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),
2.
§ 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,
3.
vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4.
vyhláška ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
5.
vyhláška ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,
6.
vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,
7.
vyhláška ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l, o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8.
vyhláška ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),
9.
vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,
10.
vyhláška ministerstva školství a kultury a ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11.
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12.
vyhláška ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1961 Sb.,
13.
směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.
(2)
Platnosti pozbývají
1.
pro příslušníky směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2.
předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Kempný v. r.

Korčák v. r.
1)
Zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.
2)
§ 43 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebný zákon).
3)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
4)
§ 116 občanského zákoníku.
5)
§ 15 a 122 hospodářského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 45/1983 Sb.).
6)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§ 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.
§ 17 a 18 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
7)
§ 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
8)
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.
9)
Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 105/1981 Sb., o dokumentaci staveb.
10)
§ 63b zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 31/1983 Sb.).
11)
Např. § 6 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.
12)
§ 124 zákoníku práce.
13)
Např. směrnice federálního ministerstva národní obrany ze dne 25. června 1974 pro poskytování vojenských výpomocí, uveřejněné pod č. 7 v částce 7/1974 Ú. v. ČSR, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi ČSSR a PLR o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 25/1978 Sb., o Smlouvě mezi ČSSR a NDR o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
14)
Např. zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15)
§ 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
§ 44 odst. 1 a 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
16)
Zákon č. 102/1971 Sb.
17)
§ 10 odst. 2 zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze.
18)
Zákon č. 71/1967 Sb.
19)
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů.